PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Pracuji jako AP u žáka s LMP ve 4.ročníku. V rámci úprav obsahu má nahrazenu část časové dotace anglického jazyka výtvarnou výchovou a Člověk a svět práce. Můžete mi poradit, zda existuje nějaká metodika, či návody pro rozvoj těchto činností?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, díky projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR CZ.1.07/1.2.00/43.0003 vznikly publikace:

Metodika práce AP: Podpora ve výtvarné výchově u žáků s LMP, Podpora v pracovní výchově a pracovních činnostech u žáků s mentálním postižením (http://www.inkluze.upol.cz/portal/vystupy/

Hodně zdaru ve vaší práci:). Petr Hanák

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Nedá mi to, abych se nevrátil ještě k minulé odpovědi. Něco jsem tam “nakousl”, ale nedořekl, totiž to, že “se to zkoumat dá” A “to” byl v minulé diskusi výzkum působení dramatické výchovy na žáka (zkoumání skutečného vlivu dramaťáku na osobnost a životní dovednosti). Nuže – dá se to zkoumat tak, aby výsledek opravdu popisoval co nejvěrněji skutečnost (a nejen domněnky či náhodné poznatky)?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Divadelní dovednosti, k jejichž rozvíjení je náš obor primárně zacílen, ty se dají ověřit koneckonců tím, že prostě děcka/studenti/kdokoliv hrají. Na tom poznáme, jestli umí posadit hlas, vypointovat situaci, udělat gesto, které je náležité, být autentičtí atd. atd. Částečně tu můžeme ale poznat již i některé rysy osobnosti nebo sociální dovednosti. Např. pokud hráč, byť třeba technicky dobře vybavený, při improvizaci nutkavě “hraje na sebe”, můžeme to považovat za signál, že v jeho osobnostním nastavení něco skřípe. Pokud se tak stane jednou, koneckonců to nemusí nic znamenat. Pokud se to opakuje, můžeme začít uvažovat o tom, že “osobnost” tady de facto ruší kvalitu vespolné hry. Ta vyžaduje “hrát s někým”. Problém ale nastane, když půjdeme ještě dál a budeme se ptát právě jen na vliv dramaťáku na osobnostní rysy, sociální dovednosti a hodnotové žebříčky aktualizující se v běžných životních situacích. A tady – v návaznosti na předchozí odpověď – mohu říci, že ideální by bylo “stínovat” zkoumanou osobu celý den, vidět a slyšet jak jedná v různých situacích a jaké další vlivy na ni v životě působí (viz ten skauting v minulé odpovědi) a mluvit s ní o situacích i vlivech jako někdo, kdo si nejen vyslechne mínění zkoumaného, ale kdo u toho skutečně byl! Jenže něco takového můžeme uskutečnit jen velmi výjimečně. Takže se nabízí ještě jedna cesta. Jakési “křížové” zjišťování, cosi na způsob tzv. 360 stupňové zpětné vazby (vygooglujte si :-): Pokud bychom chtěli udělat skutečně výzkum vlivu oboru na jednání v životě, pak bychom potřebovali pozorovat zkoumaného v dramaťáku i mimo (byť třeba příležitostně), mluvit s ním, pokud je k dispozici šikovný test, nechat ho zkoumanému udělat, mluvit s jeho rodiči, spolužáky a dalšími učiteli, zjistit další vlivy a mluvit třeba i se skautským vedoucím. A tak dále. A všemi těmito cestami zjišťovat, co a jak se změnilo a co ne – podle toho, co by bylo cílem výzkumu a výzkumnou otázkou. Že to je hrůza? Ani ne, pokud by se věc pojala jako případová (lepší by ale byla vícepřípadová) studie. Toť dnes vše.

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Líčila jsem jedné kamarádce, jak skvělá je dramatická výchova a jak mění lidí a tak dále. Kamrádka je ale hydrobioložka, studuje to, a ona se mne zeptala, jestli mám na podporu svého tvrzení nějaká “data z výzkumů”. Já neměla. Existují takové výzkumy?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Nu, pokud vím, není to žádná sláva. Tedy, abych byl přesný, nevím, jak je to k dnešku, ale v roce 2015 jsem kvůli psaní jedné publikace o oborových didaktikách (tedy i didaktice dramatické výchovy) sondoval, jestli máme k dispozici právě takové výzkumy a tedy i nějaká “empirická data”, která by podepřela naše obvyklá tvrzení o tom, jak náš obor zušlechťuje člověka a potažmo i společnost atd. Osobní zkušenost leckoho jistě mluví tak, že ano. Někdo se prostě v dramaťáku třeba “otrkal”, přestal se stydět, snadno si pak našel holku/kluka a dobře zvládl i následující rozchod (atd. atd.). To všechno lze subjektivně připsat výchovné dramatice. Potenciály dělat lidi v různých parametrech šikovnějšími a lepším (atd. atd.) obor jistě má. Jenže subjektivní zkušenost je jen subjektivní. A tím nemíním, že to je “jen” zkušenost jednotlivce a ne výzkumem získaná a popsaná “reprezentativní” spoustou lidí. To jistě taky, ale nejen. Vraťme se k příkladové větě: Někdo se prostě v dramaťáku třeba “otrkal”, přestal se stydět, snadno si pak našel holku/kluka a dobře zvládl i následující rozchod. Tak zaprvé si ten někdo může myslet, že to způsobil dramaťák. A taky to tak může být. Ale taky to může být tak, že to způsobil dramaťák a taky skauting (do jednoho v úterý, do druhého ve čtvrtek) nebo dokonce hlavně skauting (i když dramaťák taky trochu …). A ještě může přijít do hry dobrá výchova rodičů, která najednou vykvete, když potkáme tu správnou holku/toho správného kluka. Krátce řečeno: že bychom oplývali výzkumy skutečného blahodárného působení našeho oboru, to neoplýváme. A další věc je ta, že podobně jako u dalších edukačních systémů ovlivňujících vlastnosti osobnosti či životní dovednosti (osobnostní výchova apod.), je hodně obtížné zjistit, zda a co přesně fungovalo, protože ve hře je řada, abychom to řekli jazykem metodologie, “intervenujících” proměnných, jejichž vliv můžeme umenšit “odebrat” a připsat ho naopak dramaťáku. Je to tedy sice složité, ale zkoumat se to dá. A některé výzkumy i proběhly. Podívejte se třeba do těchto článků, kde o některých píšu: http://pedagogika.ff.cuni.cz/system/files/PROLEGOMENA_I-II.doc

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Doporučil by jste kombinovat malbu temperou s jinou technikou?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Kombinace s jinými technikami nebývají časté, barvy jsou výrazné a pak tlumí efekt jiných materiálů. Co by se dalo doporučit je spojení s pastelem do mokrého podkladu, který umožňuje zjemnit námět a konkrétní motivy. Spojení malby temperou s pastelem je mezi dětmi oblíbené. Dalším vhodným spojením je doplnění papírovými plastikami a koláží.

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Jaký máte názor na práci se samotvrdnoucí keramickou hmotou?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
Samotvrdnoucí hmotu koupíte ve dvou barevných provedeních – terakota a bílá. Hmota je i ve dvou velikostech – 1000g nebo 500g. Cena přibližně 55,- Kč půl kila. Koupíte ve výtvarných potřebách nebo i v papírnictvích.

Rozdíl mezi hlínou a samotvrdnoucí keramickou hmotou je obrovský, jak ve vzhledu, kvalitě …ale pro dítě a jeho oko… nerozeznatelný. Práce s ní je mnohem rychlejší – schne při pokojové teplotě, lépe se využije k drobným tvarům a k dozdobení rámečků, použitelný na decoupage, jako drobný dárek, jako doplňky na zdi či do pokojíčku. Po zatvrdnutí ( což záleží na tloušťce výrobku, ale normálně to bývá 24h) se dá barvit barvami ( akrylovými, temperovými…) či nalakovat. Jeho nevýhodou je, že je tedy neustále nasákavý, takže i když z ní jdou tvořit větší věci, rozhodně to nemůže být květináč ani kalíšek na pití … Kalíšek na tužky, pokladnička…to ano.

Ať už modelujete nebo točíte, kvalitní keramická hlína je základem keramické tvorby a má zásadní vliv na výslednou podobu dosaženého díla

Mgr. Tereza Houšková
KATEGORIE DIVADLO >> Dramaterapie, zážitková pedagogika

Foto

Vystudovala speciální pedagogiku – dramaterapii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Aktivně pracuje s ohroženými dětmi a rizikovou mládeží za pomoci prvků expresivních terapií (především dramaterapie a arteterapie) a přírody.
Aktuálně se nejvíce zabývá tématem Wilderness therapy (Terapie divočinou) a jejím působením na duševní rozvoj mladistvého. Společně se svými kolegy nyní vyvíjí koncept práce Terapie divočinou v českém prostředí (nejen) pro dospívající v náročné životní situaci.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
jsem učitelka prvního stupně. Aktuálně mám třeťáky a chtěla bych se s nimi pustit do dramatické výchovy skrze příběh. Mohla byste mi doporučit nějaké knihy s příběhy, které se dají takto využít?
Moc děkuji Jana Malá


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
práce s příběhem je skvělý nápad. Knih je určitě mnoho a mnoho. U takto malých dětí mám osvědčené
Emušáky- Ferda a jeho mouchy či Ferda v tom zase lítá (kniha i s plyšovou hračkou hlavního hrdiny).
Dále pak mohu doporučit Příběhy z měsíční houpačky, Buddhovi pohádky a Andělské pohádky.
Ale určitě je možné sáhnout po čemkoliv, co je pro děti zrovna v té době lákavé či aktuální.
Držím pěsti při tvorbě

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak ukončujete hodiny primitivní exprese. Je vhodná relaxace?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
na závěr hodiny primitivní exprese je možné zařadit společný tanec skupiny v kruhu na melodickou skladbu podobného žánru (používám např. píseň Pata Pata od jihoafrické zpěvačky Miriam Makeby). Vhodná je veselá nálada písně, příjemná harmonie a relativně rychlé tempo, které umožní vnímat tuto skladbu jako vrchol celé hodiny. V tanci je důležitý kontakt mezi členy skupiny, účastníci se nemusí držet po celou dobu tance, ale držení za ruku v kruhu by mělo převažovat a v kontaktu by měla i celá skupina skončit. Je možné připojit nějaký závěrečný rituál – společné intenzivní dýchání v kruhu (je velmi přirozené, protože všichni jsou udýchaní) nebo rituální (řízené a pokaždé stejné) rozpojení kruhu.

Metodická poznámka: Dlouhé závěrečné verbální sdílení prožitků není v této chvíli nutné, používám jen rychlou zpětnou vazbu – každý člen skupiny ještě v těsném kruhu vyjádří jedním slovem pocit, se kterým hodinu končí. Hodina primitivní exprese je bezpečná, hravá a euforizující, takže se neobjevují negativní emoce. Pokud by tento screening odhalil nepříjemné prožívání určitého člena skupiny, můžeme s ním hledat podstatu jeho nespokojenosti individuálně a snažit se společně o nápravu.
Relaxaci nezařazuji, preferuji v tomto případě aktivizaci a mírnou euforii.

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Hezký den, setkala jsem se s termínem fonematický sluch, mohla byste jej stručně vysvětlit. Děkuji.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
pokud bych měla opravdu jednoduše vysvětlit, pak je fonematický sluch nebo někdy také uváděné fonematické slyšení záměrnou sluchovou pozorností k fonetickým kvalitám řeči. Obvykle je spojován s vývojem sluchové diferenciace při použití jazyka u malých dětí. Z hlediska ontogeneze se při uvolněném broukání a žvatlání dětem daří vyslovovat i řada konkrétních hlásek. S pokusy o nápodobu řeči dospělých se začíná budovat konkrétní sluchová kontrola. Děti se stále více snaží napodobovat a vytvářet fonémy, které jsou významotvorné v řeči jeho nejbližších.

prof. PhDr. Veronika Broulíková
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo neslyšících

Foto

Studovala pedagogickou psychologii, ruský jazyk a literaturu a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala jako psycholožka ve speciálním poradenském centru pro sluchově postižené děti v Brně, nyní vyučuje na Divadelní fakultě JAMU v Brně, je aktuálně vedoucí Ateliéru Výchovné dramatiky pro Neslyšící. Spolupracovala např. se Sdružením pro kulturu sluchově postižených (SORDOS) a s Psychologickým ústavem Masarykovy univerzity v Brně v oblasti psychologie sluchově postižených osob.Dramaturgie inscenací AVDN,lektorská činnost v ČR i v zahraničí. Spolupráce s dalšími uměleckými a vzdělávacími institucemi pro sluchově postižené děti, mládež a dospělé.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobré ráno,
existuje nějaká forma prezentace ve veřejném prostoru, která seznamuje veřejnost se studiem na DF JAMU?
Děkuji ZK


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobré ráno,
ano, kromě pravidelných inscenací v Divadelním studiu Marta a v Divadle na Orlí v Brně se bude prezentovat JAMU v rámci Pouličního průvodu s názvem“JAMU je víc než pravda…“, který proběhne 30.9. od 16.00 a začne před Divadelní fakultou na Mozartově 1. Tato akce je spojena nejen s prezentací JAMU, ale také s přijímáním studentů do 1. ročníku studia všech studijních oborů na DF.

S pozdravem

Veronika Broulíková

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,

je to už delší dobu, co jsme se bavily o možnosti využití některých tanečně-terapeutických technik ve školce. Také jsem se snažila najít na internetu nějaké kurzy terapeutického tance, ale nebyla jsem úspěšná. Můžete mě nasměrovat, prosím?
S pozdravem
Dita Majerová


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, Dito,

mohla bych pro začátek doporučit roční sebezkušenostní kurz, který začíná v lednu 2020. Je zaměřen na různé formy terapeutického tance a jednotlivé bloky vede řada zkušených lektorek (např. Čížková, Dusbábková, Milgram, Chládková i já). Výuka probíhá o víkendu jednou měsíčně. Nejde o psychoterapeutický výcvik, ale ochutnávku jednotlivých přístupů, která může být velmi inspirativní. Více informací najdete na www.moveart.cz. Další příležitostí je týdenní kurz akreditovaný MŠMT Prázdniny trochu jinak představující nejen terapeutický tanec, ale i muzikoterapii, dramaterapii a další příbuzné disciplíny. Info na stránkách http://prazdniny.edaos.cz/.

S pozdravem

J. Dosedlová