PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jaké je doporučené složení skupiny účastníků pro primitivní expresi. Je možné užít tento přístup i pro žáky základních škol?
Děkuji za odpověď.
Zdraví Stanislava Kučerová


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Primitivní exprese není pravou skupinovou terapií, protože ve svém prvním plánu nepočítá se skupinovou dynamikou a jejím vývojem. Primitivní exprese je spíše terapií kolektivní, která využívá interpersonálních interakcí.
Počet účastníků se pohybuje od 10 do 30 dle velikosti sálu. Menší počet účastníků než 10 již není vhodný z hlediska snížené dynamiky skupiny, větší než třicetičlenná skupina může ztrácet přehlednost, kompaktnost a atmosféru blízkosti potřebnou pro pocit bezpečí.
Skladba účastníků ve skupině může být velmi různá. Primitivní exprese se provádí v homogenních i heterogenních skupinách (z hlediska pohlaví, věku nebo diagnózy).
 
Dobré zkušenosti jsou s heterogenními skupinami, kde jsou muži i ženy různého věku a mezi intaktní účastníky jsou zařazeni i někteří se specifickými poruchami či obtížemi. Primitivní exprese zapojuje všechny členy skupiny, ale přitom jsou jednotliví členové skupiny při tanci na sobě vzájemně relativně nezávislí. Znamená to, že nikomu nemusí vadit a nevadí, že někdo zrovna neplní úkol přesně podle pokynů nebo že nevykonává taneční sekvence přesně podle předvedeného vzoru. Děti či dospělí se specifickými obtížemi jsou tak součástí skupiny, i když reagují poněkud odlišně. Často toto přirozené neverbální přijetí pro ně znamená významnou emocionální korektivní zkušenost.
 
V homogenních skupinách dětí, adolescentů nebo dospělých z hlediska věku nebo pohlaví nedochází většinou k žádným obtížím. V homogenních skupinách pacientů (čerpám ze svých zkušeností se skupinou mladých psychotiků v remisi) je dobré zapojit zdravé asistenty, aby ve skupině zůstal zachován pozitivní pohybový vzor v dostatečné míře. Přístup je možný modifikovat pro potřeby účastníků různého věku, tedy i pro žáky základních škol.

doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Výtvarná výchova, artefiletika, arteterapie

Foto

Nar. 1953
Učitel, v teorii se věnuje didaktice a expresivní výchově
Od roku 1989 dosud působí jako akademický pracovník na katedře výtvarné výchovy. Absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze. Předtím osm let pracoval jako učitel základní školy v Praze a poté současně s výukou didaktiky na VŠ přes dvacet let vyučoval na základních nebo středních školách. Je autorem nebo spoluautorem individuálních a kolektivních monografií a článků v recenzovaných časopisech.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ráda bych znala ještě Váš názor na užití exprese (respektive semi-exprese) v osobnostní a sociální výchově. A jaký je rozdíl užití semi-exprese v osobnostní a sociální výchově od artefiletiky.

Předem děkuji za odpověď.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, 
děkuji za dotaz. Podle J. Valenty (na s. 405-412 v knize Stuchlíková, I. a Janík, T. (ed.) Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy, z r . 2015)  osobnostní a sociální výchova využívá základní princip exprese – obrazné předvedení, protože vytváří situace v režimu “jako”, na nichž ilustruje rozmanitá témata sociálních vztahů. Avšak na rozdíl od uměleckých oborů není v osobnostní a sociální výchově věnována zvláštní pozornost tvůrčí kvalitě metafory, jmenovitě vztahům mezi estetickými parametry výrazu a jeho námětem. Metodika výchovných a vzdělávacích aktivit v OSV tedy není vázána k příslušné oblasti umělecké tvorby, ale řídí se vlastními požadavky na zosobnění (zřetel k sebepoznávání) a zvěcnění (zřetel k obecných charakteristikám psychosociálních jevů). Pro tuto odlišnou funkci navrhl Valenta i jiný název: semi-exprese. Hranice mezi expresí a semi-expresí nejsou v praxi ostré, ale lze je docela dobře rozpoznávat podle míry soustředění na vztah mezi řešenou tematikou a výrazovými kvalitami: čím více výrazové kvality podléhají nárokům na estetickou a uměleckou souměřitelnost s uměním, tím víc se blíží “pravé” expresi v původním Goodmanově pojetí. Jednoduše řečeno, jde tu hlavně o vztah mezi výrazovou formou a tím, do jaké míry přiléhavě vystihuje své téma v kontextu umělecké tvorby. Naopak v semi-expresi jde hlavně o příležitost k autorské sebereflexi a k náhledu na sociální problematiku. Právě v náhledu na “lidské věci” se však OSV může sbližovat i s uměleckými disciplínami. Pokud se týká artefiletiky, ta se odvíjí od uměleckého kontextu a ke zkoumání jeho charakteristik je určena. Díky tomu však může v “průniku” mezi expresí a semi-expresí přinášet poznatky i pro teorii OSV a naopak.

Mgr. Tereza Houšková
KATEGORIE DIVADLO >> Dramaterapie, zážitková pedagogika

Foto

Vystudovala speciální pedagogiku – dramaterapii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Aktivně pracuje s ohroženými dětmi a rizikovou mládeží za pomoci prvků expresivních terapií (především dramaterapie a arteterapie) a přírody.
Aktuálně se nejvíce zabývá tématem Wilderness therapy (Terapie divočinou) a jejím působením na duševní rozvoj mladistvého. Společně se svými kolegy nyní vyvíjí koncept práce Terapie divočinou v českém prostředí (nejen) pro dospívající v náročné životní situaci.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
jako člověk naprosto nepolíbený dramaterapií, bych se ráda zeptala, jak se dá využívat dramaterapie v rámci inkluze ve školách.
Děkuji


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za dotaz. Dramaterapie se dá ve školním prostředí používat dle mé zkušenosti několika způsoby. Můžete používat celé projekty, které mohou být cíleny na určité výukové téma či nějaký jev vyskytující se ve třídním kolektivu. Nebo lze používat jen některé dramat. aktivity, které Vám pomohou ve výukové práci jako odreagování, nastartování skupiny, skupinové dynamiky atp… Pro jednotlivé aktivity doporučuji opět odbornou literaturu.
V rámci IMUZA projektu vyjde několik publikací, které budou i prakticky zaměřené. Například v publikaci: Oborová didaktika múzických disciplín, mám s kolegou kapitolu: Expresí k inkluzi osob s problémovým chováním, která obsahuje dvě ukázky projektů, jejichž prvky by se dali ve škole využít. Dále posílám odkaz na publikační část IMUZA, kde najdete další typy na publikace, které by Vám ve vaší práci mohli pomoci: https://www.imuza.upol.cz/site/index.php/vystupy-z-projektu/souhrnne-publikace/.

prof. PhDr. Veronika Broulíková
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo neslyšících

Foto

Studovala pedagogickou psychologii, ruský jazyk a literaturu a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala jako psycholožka ve speciálním poradenském centru pro sluchově postižené děti v Brně, nyní vyučuje na Divadelní fakultě JAMU v Brně, je aktuálně vedoucí Ateliéru Výchovné dramatiky pro Neslyšící. Spolupracovala např. se Sdružením pro kulturu sluchově postižených (SORDOS) a s Psychologickým ústavem Masarykovy univerzity v Brně v oblasti psychologie sluchově postižených osob.Dramaturgie inscenací AVDN,lektorská činnost v ČR i v zahraničí. Spolupráce s dalšími uměleckými a vzdělávacími institucemi pro sluchově postižené děti, mládež a dospělé.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
v MF Dnes(18. 12. 2018) vyšla velmi příznivá recenze na absolventskou inscenaci “Srdce v prachu, oči planoucí” Vašeho ateliéru výchovné dramatiky pro Neslyšící v divadelním studiu Marta. Rád bych inscenaci viděl, můžete mi prosím napsat termíny repríz v roce 2019?
Děkuji KS


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za Váš zájem. Reprízy inscenace „Srdce v prachu, oči planoucí“ ve studiu Marta, Bayerova 5: 3.1., 16.1., 22.1., 22.2., 25.2., 3.4., 24.4., 9.5. 2019.
Vzhledem k tomu, že je to studentská inscenace, končí její reprízování s koncem akademického roku, tzn. s absolvujícími studenty, kteří pak odcházejí do praxe nebo pokračují v dalším studiu. Kontakt a informace: www.studiomarta.cz
S pozdravem
Veronika Broulíková

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Jsem lektorka “outdoorů”, tedy zážitkové pedagogiky. Všimla jsem si, že v knížce o didaktice osobnostní a sociální výchovy nluvíte jako formě reflexe také o reflexi v průběhu akce o reflexi “před akcí” (říkáte tomu “pre-flexe”). To je celkem neobvyklý způsob reflexe … u nás chápeme reflexi především jako “ohlédnutí” za tím, co se dělo.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Ano, u nás se o něm běžně nehovoří ani nepíše, i když se někdy dělá. Jde opravdu o tom, že se o množných přínosech toho, co budeme dělat, bavíme už před tím, než to dělat začneme. Na tento typ reflexe upozornil Dr. Jan Kolář ve své disertaci (odkaz na ni i na jeho zdroj je níže). A byl jsem tomu rád. Např. při přípravě učitelů nebo lektorů osobnostní a sociální nebo dramatické výchovy je “pre-flexe” ne sice trvale využívaným, ale příležitostně vhodným typem reflektování. V podstatě se ve výcviku pobavíme o tom, k čemu má technika směřovat, o tom, jaké psychologické “mechanismy” by měla oživit, ale i o tom, jak předpokládáme, že budeme osobně reagovat, jakou zkušenost s podobným činěním už máme atd. V těchto případech taková před-reflexe vlastně umoŽňuje uvažování o aplikaci již naučeného či již jindy/jinde získané zkušenosti. Předpoklady pak můžeme srovnávat se skutečností. Vlastně jde o strukturovanou a řízenou a “vytěženou” formu toho, co nejednomu účastníkovi výcviku/kurzu atd. proběhne spontánně hlavou, když ohlásíme, co se bude dělat, resp., když činnost instruujeme.

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
zajímalo by mě, jak výchovně působit na žáky ve výtvarné výchově. Jde to vůbec?
 


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Výchova a vzdělávání dětí a žáků vlastně probíhá kontinuálně ve všech oblastech vzdělávání, ve všech předmětech včetně výtvarné výchovy. V rámci „výtvarky“ to lze rozdělit  do několika témat a forem  během celého školního roku.
Ve výtvarné výchově využíváme různé techniky malování a různé materiály např. prstové barvy, tempery, „vodovky“, olejové barvy, různé materiály (barevný písek, kamínky atd.) a také např. „pískovničku“.  V rámci výtvarné výchovy se dá připomenout a využít nejrůznějších svátků nebo výročí, které aktuálně ve školním roce např. Vánoce, Den matek, Velikonoce, ale i roční období (jaro, léto, podzim, zima).

Ing. Pavel Němeček
KATEGORIE DIVADLO >> Dramatická výchova

Foto

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a rozšiřujícího studia dramatické výchovy DAMU Praha
Více než 20 let se věnuje divadelní tvorbě a dramatické výchově. Dlouholetý lektor a ředitel Sdružení D. Je externím pedagogem výchovné dramatiky a oboru fundraising na Pedagogické fakultě UP. Je autorem a spoluautorem programů Drama s Linkem, Kelly a Anna a Na jednom prkně. Od roku 1993 vede semináře výchovné dramatiky pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Zaměřuje se také na využití výchovné dramatiky v práci s dětmi v dětských domovech. Od roku 2002 je také konzultantem a koučem v oblasti fundraisingu, strategického plánování a vedení týmů v neziskových organizacích.
Je porotcem krajských i národních divadelních přehlídek, lektorem regionálních i celostátních seminářů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

No ono se právě stává, že k těmto projevům dochází většinou v programech, které pracujíc s emocemi.  Jinak holky prožívají školní události běžně jako jejich vrstevnice, takže mi nepřipadá, že by to bylo na psychologa. 


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Podívejte se na pravidla programu a informujte dopředu, že pokud by bylo z nějakého důvodu pro někoho obtížné se programu účastnit, ať to řekne pedagogovi.  A pokud by taková situace nestala, je potřeba (pokud děláte program v tandemu s jiným učitelem) řešit tu situaci odklonem a nepřímými otázkami … Co se děje? Řekli jsme něco co ti ubližuje?  Pak samozřejmě musíte vyhodnotit, zda jde o momentální citlivé prožívání, které přirozeně uplyne, nebo tam může být problém, o kterém by měl vědět psycholog či jiný odborník.

Zdravím

Němeček

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, při zpěvu se často mluví o tzv. uvolněném napětí, mohla byste jej blíže vysvětlit? Děkuji.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Termín uvolněné napětí je zdánlivě protimluv, ale jak při zpěvu, tak i v kvalitním mluveném projevu je navození tohoto pocitu v těle nezbytné. Uvolnění však neznamená pasivitu nebo povolení. Jen uvolňování nebo nic nedělání ještě neznamená správné zapojení hlasového orgánu. Ideální je totiž právě střídání svalové uvolněnosti a napínání, které směřuje k vytváření pružné kondice. Uvolněné napětí v těle by mělo být samozřejmým předpokladem fyziologicky správně vedeného hlasového výcviku. Zároveň ovšem jen uvolněním nelze nahradit chybná zapojení (např. chybějící dechovou oporu nebo aktivovanou bránici). Uvolněné napětí je pocit, kdy necháte hlas z těla vyjít v jeho přirozenosti, se správným zapojením potřebných svalů celého těla a s emocionální naplněností jako vnitřní výpovědí o sobě.

Ing. Pavel Němeček
KATEGORIE DIVADLO >> Dramatická výchova

Foto

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a rozšiřujícího studia dramatické výchovy DAMU Praha
Více než 20 let se věnuje divadelní tvorbě a dramatické výchově. Dlouholetý lektor a ředitel Sdružení D. Je externím pedagogem výchovné dramatiky a oboru fundraising na Pedagogické fakultě UP. Je autorem a spoluautorem programů Drama s Linkem, Kelly a Anna a Na jednom prkně. Od roku 1993 vede semináře výchovné dramatiky pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Zaměřuje se také na využití výchovné dramatiky v práci s dětmi v dětských domovech. Od roku 2002 je také konzultantem a koučem v oblasti fundraisingu, strategického plánování a vedení týmů v neziskových organizacích.
Je porotcem krajských i národních divadelních přehlídek, lektorem regionálních i celostátních seminářů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Třída je speciální už jen tím, že ji tvoří pouze dívky a jeden hoch, jádro zmiňované skupiny dívek je tvořeno dívkou s problémy v komunikaci (izolovaná, introvert, zrakový handicap)  a dvou jejích kamarádek (všechny 15 let) spíše se sociálním handicapem ( špatná rodinná situace). 


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Nevidím problém v tom, že o tomto tématu se s pomocí “dramaťáku” s dívkami bavíte. Tu situaci může ovlivnit i událost, která vůbec s tím tématem nesouvisí. Pokud se tyto projevy citlivosti opakují doporučil bych zapojit školního psychologa nebo metodika prevence, kteří by měli mít prostor situaci monitorovat a řešit

Ing. Pavel Němeček
KATEGORIE DIVADLO >> Dramatická výchova

Foto

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a rozšiřujícího studia dramatické výchovy DAMU Praha
Více než 20 let se věnuje divadelní tvorbě a dramatické výchově. Dlouholetý lektor a ředitel Sdružení D. Je externím pedagogem výchovné dramatiky a oboru fundraising na Pedagogické fakultě UP. Je autorem a spoluautorem programů Drama s Linkem, Kelly a Anna a Na jednom prkně. Od roku 1993 vede semináře výchovné dramatiky pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Zaměřuje se také na využití výchovné dramatiky v práci s dětmi v dětských domovech. Od roku 2002 je také konzultantem a koučem v oblasti fundraisingu, strategického plánování a vedení týmů v neziskových organizacích.
Je porotcem krajských i národních divadelních přehlídek, lektorem regionálních i celostátních seminářů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den.
Pracujeme u nás ve škole hodně metodami výchovného dramatu a u některých závažnějších témat se stává, že některé citlivější dívky ho prožívají hodně osobně. Naposledy u tématu, kdy jsme řešili anorexii a sebepoškozování se vytvořila skupina “plačících”. V čem je problém? V přístupu nebo v samotném programu?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

To je těžká odpověď, pokud Váš program a metodu neznám, neviděl jsem ji. O jakou věkovou skupinu se jedná? Má kolektiv a speciálně skupina, kterou popisujete nějaké speciální výchovné a vzdělávací potřeby? Obecně programy, které mají předcházet anorexii a sebepoškozování jsou určitě na místě, ale jedná se o to v jaké v kontextu jsou prováděny a jak je také ošetřeno celkové klima třídy a přístup k děvčatům po programu.