složení skupiny v primitivní expresi

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jaké je doporučené složení skupiny účastníků pro primitivní expresi. Je možné užít tento přístup i pro žáky základních škol?
Děkuji za odpověď.
Zdraví Stanislava Kučerová


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Primitivní exprese není pravou skupinovou terapií, protože ve svém prvním plánu nepočítá se skupinovou dynamikou a jejím vývojem. Primitivní exprese je spíše terapií kolektivní, která využívá interpersonálních interakcí.
Počet účastníků se pohybuje od 10 do 30 dle velikosti sálu. Menší počet účastníků než 10 již není vhodný z hlediska snížené dynamiky skupiny, větší než třicetičlenná skupina může ztrácet přehlednost, kompaktnost a atmosféru blízkosti potřebnou pro pocit bezpečí.
Skladba účastníků ve skupině může být velmi různá. Primitivní exprese se provádí v homogenních i heterogenních skupinách (z hlediska pohlaví, věku nebo diagnózy).
 
Dobré zkušenosti jsou s heterogenními skupinami, kde jsou muži i ženy různého věku a mezi intaktní účastníky jsou zařazeni i někteří se specifickými poruchami či obtížemi. Primitivní exprese zapojuje všechny členy skupiny, ale přitom jsou jednotliví členové skupiny při tanci na sobě vzájemně relativně nezávislí. Znamená to, že nikomu nemusí vadit a nevadí, že někdo zrovna neplní úkol přesně podle pokynů nebo že nevykonává taneční sekvence přesně podle předvedeného vzoru. Děti či dospělí se specifickými obtížemi jsou tak součástí skupiny, i když reagují poněkud odlišně. Často toto přirozené neverbální přijetí pro ně znamená významnou emocionální korektivní zkušenost.
 
V homogenních skupinách dětí, adolescentů nebo dospělých z hlediska věku nebo pohlaví nedochází většinou k žádným obtížím. V homogenních skupinách pacientů (čerpám ze svých zkušeností se skupinou mladých psychotiků v remisi) je dobré zapojit zdravé asistenty, aby ve skupině zůstal zachován pozitivní pohybový vzor v dostatečné míře. Přístup je možný modifikovat pro potřeby účastníků různého věku, tedy i pro žáky základních škol.