On:
In: DIVADLO, Mgr. Tereza Houšková, PORADNA

Mgr. Tereza Houšková
KATEGORIE DIVADLO >> Dramaterapie, zážitková pedagogika

Foto

Vystudovala speciální pedagogiku – dramaterapii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Aktivně pracuje s ohroženými dětmi a rizikovou mládeží za pomoci prvků expresivních terapií (především dramaterapie a arteterapie) a přírody.
Aktuálně se nejvíce zabývá tématem Wilderness therapy (Terapie divočinou) a jejím působením na duševní rozvoj mladistvého. Společně se svými kolegy nyní vyvíjí koncept práce Terapie divočinou v českém prostředí (nejen) pro dospívající v náročné životní situaci.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, vidím, že máte vystudovanou dramapeterapii na UPOL. Chtěla jsem se zeptat, zda si myslíte, že je toto studium koncipované i pro osoby, které už nějakou jinou vysokou školu se zaměřením na pedagogiku mají. Nebo je to spíše pro mladé studenty, kteří zrovna vyšli střední školu. Sama o tomto studiu přemýšlím, ale nevím, zda by to k tomu bylo, když už jsem nějaký ten pátek v praxi a asi bych byla o dost starší než ostatní.
Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, to je asi hodně individuální záležitost. Pravdou je, že velká většina studentů jsou opravdu ti, kteří vychází ze středních škol. Ale najdou se tam i tací, kteří třeba záměrně na tento obor přešli či si jej dodělávají. Osobně si myslím, že vás studium speciální pedagogiky- dramaterapie vždy něčemu novému naučí a to jak po stránce teorie a praxe, kterou často opravdu vyučují lidé, kteří ne jen že učí, ale také sami působí v praxi. Tak i po stránce osobnostní a sebezkušenostní. Celých 5 let studia je totiž velmi intenzivně provázáno praktickou prací s dramaterapií (a dalšími expresivními terapiemi) nejen v hodinách ale i na speciálních výcvikových kurzech, které jsou součástí studia.
Ještě doporučuji podívat se na stránky PdF, kde je poměrně hezky rozepsaný profil absolventa. To by vám ve vašem rozhodování mohlo napomoci.
Přeji hodně zdaru 🙂

On:
In: PaedDr. Petr Hanák, Ph. D., PORADNA, VÝTVARNO

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Vážený pane doktore,

ráda bych se zeptala, jaký je rozdíl mezi běžnou hodinou výtvarné výchovy a hodinou VV, která v sobě zahrnuje arteterapii nebo arteterapeutické prvky (např. v ZŠ Speciální). V čem se od sebe odlišují?

Děkuji a přeji krásný den,

E. Párová

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, k vaší otázce k rozdílnému pojetí hodin výtvarné výchovy:

formálně je hodina VV zařazena běžně v rozvrhu, ať už je realizována jako arteterapie či hodina VV s prvky artefiletiky. Běžná hodina VV je spíše zaměřena na zvládnutí zadaného tématu vybranou technikou, dle názoru mojí kolegyně výtvarnice – učitelky VV- jde spíše o osvojení si postupů a dané techniky. Hodina arteterapie bývá v naší škole / ve třídách ZŠ speciální/ zaměřena většinou na uvolnění, odreagování či dodání sebevědomí. Převládajícími výrazovými prostředky jsou výtvarné aktivity v kombinaci s dalšími (muzikoterape, psychomotorika, aromaterapie…) Hodiny VV zaměřené artefileticky zařazuje kolegyně často. Jedná se o strukturovanou hodinu, kdy je kladen důraz nejen na tvorbu ale i poznávání a sebepoznávání skrze dialog nad expresivními tvůrčími technikami.

Zdravím a přeji hodně úspěchů ve výtvarce J Petr Hanák

On:
In: HUDBA, PhDr. Dana Novotná, Ph. D., PORADNA

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se dá pracovat s rozsahem hlasu i v dospělosti? Děkuji. MH.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezký den,
děkuji za zajímavý a inspirativní dotaz. Samozřejmě, že lze na hlasovém rozsahu pracovat i v dospělosti, ač v dětském věku jsou hlasivky mnohem tvárnější a přizpůsobivější. Je proto snazší rozšiřovat hlasový rozsah ideálně již od nejútlejšího věku. V dospělosti využíváme častěji hrudní rejstřík, který má přirozenou barvu. Ten je typický pro hlubokou a nižší hlasovou polohu (do e1) – pro oblast mluvního hlasu. Zároveň ale pravidelnou hlasovou průpravou (zařazením dechových a artikulačních cvičení, rozezpívání, zpěvu písní, vokalíz, apod.) lze dojít i k využití hlavového rejstříku, který je typický pro vysokou hlasovou polohu – pro zpěvní hlas. V obou případech by měl být tón vždy spojen s měkkým hlasovým začátkem bez dyšného doprovázení tónu. Samozřejmě, že u každého je rozsah hlasu individuální a s přibývajícím věkem se mění (hlas již není tak tvárný). Každopádně hledání možností, jak rozvíjet svůj hlasový potenciál je tu stále a každá nová zkušenost (např. zpěv ve sboru) Vás jistě posune dál. Hodně štěstí.

On:
In: DIVADLO, PORADNA, prof. PhDr. Broulíková Veronika

prof. PhDr. Veronika Broulíková
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo neslyšících

Foto

Studovala pedagogickou psychologii, ruský jazyk a literaturu a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala jako psycholožka ve speciálním poradenském centru pro sluchově postižené děti v Brně, nyní vyučuje na Divadelní fakultě JAMU v Brně, je aktuálně vedoucí Ateliéru Výchovné dramatiky pro Neslyšící. Spolupracovala např. se Sdružením pro kulturu sluchově postižených (SORDOS) a s Psychologickým ústavem Masarykovy univerzity v Brně v oblasti psychologie sluchově postižených osob.Dramaturgie inscenací AVDN,lektorská činnost v ČR i v zahraničí. Spolupráce s dalšími uměleckými a vzdělávacími institucemi pro sluchově postižené děti, mládež a dospělé.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Pěkné odpoledne,
připravujete nějaký zajímavý projekt například ve spolupráci s absolventy Vašeho oboru? Setkal jsem se s tím již v nedávné minulosti..
Děkuji ZK

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Pěkné odpoledne,

mohla bych například zmínit připravovaný projekt – pásmo-koncert uměleckého tlumočení písní Jiřího Bulise do českého znakového jazyka tak, aby jeho zajímavá tvorba mohla být zpřístupněna i neslyšícím zájemcům.

Zdravím

VB

On:
In: doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc., PORADNA, VÝTVARNO

doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Výtvarná výchova, artefiletika, arteterapie

Foto

Nar. 1953
Učitel, v teorii se věnuje didaktice a expresivní výchově
Od roku 1989 dosud působí jako akademický pracovník na katedře výtvarné výchovy. Absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze. Předtím osm let pracoval jako učitel základní školy v Praze a poté současně s výukou didaktiky na VŠ přes dvacet let vyučoval na základních nebo středních školách. Je autorem nebo spoluautorem individuálních a kolektivních monografií a článků v recenzovaných časopisech.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, v knize Václava Janoščíka Objekt (Kvalitář, 2015) se lze dočíst na s.14: “Bytí ve filosofii a zprostředkovaně i snad v naší kultuře obecně je vázáno na vztah (kolelaci) nazírajícího subjektu a nazíraného objektu; myšlení a bytí se ocitají ve vzájemném zajetí (myšlení a bytí), které současní autoři označují za korelacionismus. Autoři spojení v proudu nazvaném spekulativní realismus se staví proti korelacionismu a chtějí filosofii vrátit předpoklad, že svět existuje nezávisle na člověku…” Ráda bych se zeptala, jak lze vyloučit z tohoto procesu poznávání světa vnímající subjekt?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za dotaz, který jistě nemá žádnou konečnou odpověď, jako ostatně žádný z těch složitějších, ale o to může být přitažlivější se mu věnovat. Domnívám se, že pro běžné potřeby orientace ve světě výtvarné výchovy a výtvarného umění je účelné vycházet z předpokladu existence tří aspektů, které společně utvářejí naše vědomí reality: subjektivní, intersubjektivní a objektivní Subjektivní aspekt vyniká třeba v prožitku bolesti, utrpení nebo radosti nebo ve snech. V okamžiku prožívání je zřejmý, ale bývá obtížné ho zachytit a vyjádřit tak, aby byl jeho obsah uspokojivě vystižen. Intersubjektivní aspekt se ukazuje nejlépe během dialogu nebo třeba při poslechu hudby, kdy je možné zachytit ty momenty obsahu, které lze společně sdílet a na kterých se dá (inter-subjektivně) shodovat. Ze zkušenosti ovšem víme, že věci nebo bytostí existují i bez závislosti na našem vědomí nebo na našem poznávacím úsilí. Pak můžeme mluvit o jejich objektivní existenci. Z radikální pozice se nicméně dá tvrdit, že bez poznávajících subjektů nelze takovou existenci předpokládat. Např. zlomí-li se v lese strom, neexistuje žádný hluk, není-li někdo, kdo ho sluchem zachytí. Tento směr přemýšlení vede k závěru, že poznávající subjekt nelze z našich úvah nikdy vyloučit. Mluvíme-li o poznávání, je to dobře srozumitelné. Ale pokoušíme-li se uvažovat o bytí „jako takovém“? I tady lze zaujmout radikální pozici a, jak píšete, „vrátit předpoklad, že svět existuje nezávisle na člověku“. Domnívám se, že všechny podobné úvahy mají hodnotu nikoliv proto, že by bylo možné dospět ke konečnému řešení, ale proto, že nutí k hlubokému promýšlení a k společnému vyjednávání základů našeho lidského pojímání světa a sebe v něm.

On:
In: DIVADLO, Ing. Pavel Němeček, PORADNA

Ing. Pavel Němeček
KATEGORIE DIVADLO >> Dramatická výchova

Foto

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a rozšiřujícího studia dramatické výchovy DAMU Praha
Více než 20 let se věnuje divadelní tvorbě a dramatické výchově. Dlouholetý lektor a ředitel Sdružení D. Je externím pedagogem výchovné dramatiky a oboru fundraising na Pedagogické fakultě UP. Je autorem a spoluautorem programů Drama s Linkem, Kelly a Anna a Na jednom prkně. Od roku 1993 vede semináře výchovné dramatiky pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Zaměřuje se také na využití výchovné dramatiky v práci s dětmi v dětských domovech. Od roku 2002 je také konzultantem a koučem v oblasti fundraisingu, strategického plánování a vedení týmů v neziskových organizacích.
Je porotcem krajských i národních divadelních přehlídek, lektorem regionálních i celostátních seminářů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ozývám se ještě jednou k problematice integrace mého synka ve skupince dramatiky pro děti. Zdá se, že jsme našli skupinu, kde jsou připraveni integrovat synka ve skupince zdravých dětí. Mám obavy ale z toho, že můj syn může být deprivován z toho, že nedosáhne hned takových výsledků jako zdravé děti a dokonce, že mezi nimi může vznikat nepřátelství, protože pedagog bude dávat mému synovi úlevy. Co si o tom myslíte? Děkuji za odpověď Zívalová

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dramatická výchova s dětmi není o úlevách. Je to prostředí, ve kterém by se děti měly přirozeně od sebe učit, a klasický formální vzdělávací proces nehraje roli. To za předpokladu, že se jedná o dobrého vedoucího (pedagoga), který bere prostor dramatické hry jako příležitost pro každého. Pro každého je však tato příležitost jiná, to je jasné a normální a on by to měl vědět. Ne, skutečně, vzniku nepřátelství kvůli úlevám bych se nebál, děti berou integraci daleko přirozeněji než dospělí, míň ji řeší. A co se týče výsledků, myslím, že jsem to už zde rozebíral, ale v dramatické výchově s dětmi jde především o radost z procesu a radost ze společného výsledku. Dobrý pedagog a dobré vedení skupiny se pozná taky podle toho jak umí dát všem dětem příležitost zažít svou vlastní míru úspěchu. Od toho tam je, aby pro syna našel adekvátní úkol, který může zvládnout a tudíž zažít i radost z jeho zvládnutí. Držím palce

On:
In: DIVADLO, doc. PhDr. Josef Valenta, CSc., PORADNA

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Inspirován předchozím dotazem (Opravdu může být divadelní představení výsledkem výzkumu?) položím si tentokrát – omlouvám se – dotaz sám: Co to znamená, když se řekne výzkum divadlem?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Tak jednak to znamená to, o čem jsme psali v březnu. Divadelní představení, performance atd. skutečně mohou být VÝZKUMNOU ZPRÁVOU. Mohu tudíž zjistit třeba pozorováním a rozhovorem, prostě běžnými výzkumnými technikami, různá “data”, fakta atd., a ta pak použiji jako základ k vytvoření dramatických situací, v nichž jednají určité postavy. A do jejich jednání se promítají moje výzkumná zjištění. A v tom je výsledek šetření.
Existují však i jiné možnosti. Tzv. theatre-based research – výzkum založený na divadle či výzkum divadlem zahrnuje i tu, kdy pozorováním nebo rozhovorem zjištěná data nevkládám do tabulek nebo nesepíšu jako text, ale bez dlouhých řečí je rovnou vtělím třeba do živého obrazu, který ukazuje kupř. zobecnění zjištěných dat. Ne před divákem. Představme si situaci, že jako divadelníci chystající představení o určité komunitě v ní sbíráme informace prostřednictvím rozhovorů a pozorování. Posléze se scházíme a místo rétorických prezentací zjištěných informací je sdělíme ostatním prostřednictvím využití nějaké divadelní konvence. Třeba pantomimy. Jazykem divadla jsou hrané situace. Těmi komunikuje. Je tedy logické, že jako divadelník mohu komunikovat výsledek svého zjištění právě tímto jazykem. Divadlo je tu pak instrumentem INTERPRETACE DAT.
A samozřejmě, data můžeme nalézat a zjišťovat i prostřednictvím scénické akce. Divadlo je tedy METODOU VÝZKUMU, METODOU ZJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ. Kupř. z improvizací žáků (volných či záměrně tematizovaných) odečítáme informace. Třeba informace o vztazích mezi dětmi/příslušníky různých sociálních vrstev v jedné škole, lokalitě atd. Ve hře vidíme tu metaforické, tu velmi iluzívní a realistické ztvárnění informací, které nás zajímají.
Ale divadlo jako metoda “šetření” se může propojit ještě s tím, že se divadlo samo přímo zkoumá. Divadlo je PŘEDMĚTEM VÝZKUMU. Zkoumáme tvorbu apod. Při hraní – vlastním či pozorovaném cizím, zkoumáme jak věci fungují, při improvizacích i jak vznikají, ale též jak jim rozumí divák (hledání základní podstaty či univerzality divadelního jazyka bylo předmětem četných výzkumů, např. se jim věnoval slavný režisér P. Brook).
Divadlo tedy může být předmětem výzkumu, metodou sběru informací, způsobem jejich interpretace a vyhodnocení a též výzkumným sdělením. Někdy je tím vším dohromady a někdy se jen něco z toho pojí s dalšímu postupy jiných typů výzkumů.
Více viz na:
http://pedagogika.ff.cuni.cz/system/files/V%C3%BDzkum%20um%C4%9Bn%C3%ADm_divadlem_Valenta.pdf

On:
In: PaedDr. Petr Hanák, Ph. D., PORADNA, VÝTVARNO

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,

s dětmi ve škole jsem ve výtvarné výchově začala malovat plátěné tašky na přezůvky. Jelikož barvy na textil jsou dražší, chtěla jsem se zeptat, zda máte nějaké zkušenosti s akrylovými barvami, které se prodávají ve větším balení a vychází finančně lépe… Zajímá mě, zda se při praní nevyperou.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, paní učitelko,

Ve vašem případě akrylové barvy můžete využít, ale je třeba je “zažehlit” po rubové str. nebo přes pečící papír. Prát pak ručně v teplé vodě s použitím buď vlasového šamponu nebo sprchového gelu. Prací prášek nebo gel bych nedoporučoval.

Hodně inspirativní tvorby přeje Petr Hanák

On:
In: PaedDr. Petr Hanák, Ph. D., PORADNA

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den pane doktore,

zajímal by mě Váš názor na práci s keramickou hlínou u žáků v ZŠ. Využívat klasickou keramickou hlínu pro modelování nebo šamotovou? A z toho plyne 2.otázka – stačí pouze jeden výpal, když se nebude výrobek po 1. výpalu glazovat?

Děkuji Vám za odpověď a byla bych moc ráda, kdyby jste připojil nějaký příklad z praxe.

Přeji krásné dny .

Denisa Musilová

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Vážená paní Musilová, milá kolegyně, k vaší dvojotázce sděluji:
1. výpal – jedná se o výpal bez glazur, tzv. “přežah” na teplotu do 1000°°, většinou 900 °

2. výpal – povrch výrobků se opatří glazurou, tudíž vzniká jednak estetický efekt a jednak činí povrch nepropustným.

Z tohoto důvodů je důležitý i 2. výpal. Pouze v případě. kdy se jedná o drobné ozdoby, zápichy atd. a mají mít funkci pouze “přírodní “doplněk do květináčů, na větve atd, je možné využít jen 1 výpal. K tomu však klidně poslouží i samotvrdnoucí hmota.

Hezký den přeje Petr Hanák

On:
In: HUDBA, PhDr. Dana Novotná, Ph. D., PORADNA

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co říkáte současné hudební tvorbě a písničkám pro děti. Děkuji za odpověď a Váš názor. IR.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezký den, domnívám se, že v současné době existují velké kvalitativní rozdíly nejen v samotné tvorbě pro děti, ale zejména v interpretaci písní. Osobně se přikláním k originálnímu hudebnímu materiálu a ráda pracuji s písněmi, které jsou něčím svébytné, zajímavé, vtipné (vypointované) a to jak po stránce hudební tak textové (např. V. Merta, Z. Jandová – Ryba z Havaje, písně P. Jurkoviče, E. Hradeckého, J. Horáčkové nebo spolupráce různých interpretů a autorů – Sloni v porcelánu či literárně hudební zpracování Kocourka Modroočka v nastudování divadla Ypsilon). Určitě by se dala zmínit řada dalších z tvorby Z. Svěráka, J. Uhlíře, J. Nohavici, P. Skoumala, …. A rozhodně bych nezanevřela ani na písničky lidové, které (opět v různých podobách) lze slýchat, ale nejlepší je, si je s dětmi zazpívat. Hodně hezkých melodií. DN