PaedDr. Petr Petráš (Page 3)

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda jsou nějaké možnosti rozvíjení hudebních schopností u nemluvících dětí se TMP? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz

Pro děti, osoby, které se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, nebo i zpívat existují programy v oblasti alternativní komunikace. Jedná se o materiály, ve kterých jsou  zpracovány písničky s podporou symbolů. Asi nejrozšířenější je program, software BOARDMAKER, který je v českém jazyce a obsahuje i některé specifické české výrazy, jako např. Mikuláš. Grafické symboly mohou být černobílé i barevné a výhodou je i vyjádření abstraktních pojmů. Jako další software bych uvedl SYMWRITER, který funguje jako jednotný textový editor, v němž se při psaní textu objevují symboly. Ty se zobrazí rovnou nad napsané slovo v textu. Program lze využít i např. k přípravě textů, písniček a pomůcek s podporou obrázků (najdete na www.petit-os.cz)
Tyto programy se využívají k vytváření pracovních listů , komunikačních knih, atd. Pro  “nezpívající” děti se dají takovým způsobem vyrobit  zpěvníky, např. na celoškolní akci Vánoční besídku, vernisáž výstavy apod.  Zpívají naprosto všichni, i žáci nezpívající, kteří zpívají pomocí zpěvníčku. Písničky, koledy vytiskneme, zalaminujeme a dáme do vazby. Žáci tak mají celý zpěvník u sebe a jednotlivé písničky zpívají ukazováním symbolů nad textem. Většinou ukazují prstem, ale lze i dřívkem, ukazovátkem…. Celou písničku lze takovým způsobem vizualizovat i na velký formát, ten pak pověsit na stojan a nezpívající žák pak s ostatními zpívá pomocí ukazování symbolů.

ZEPTALI JSTE SE

Nemáte zkušenosti se založením hudebního tělesa (kapely) u žáků s MP, jaký je Váš názor?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz. Založení žákovského hudebního tělesa (kapely) je v každém případě velmi záslužný čin. A to i v případě (možná by bylo výstižnější napsat hlavně v případě) žáků s mentálním postižením. Již samotná účast v tomto hudebním tělese je pro ně silně motivující a při jejich zapojení se přirozeným způsobem u nich rozvíjí hudební cítění a volní vlastnosti (a ty jak víme, nejsou vždy silnou stránkou osobnosti těchto žáků). Ze zkušenosti vím, že tato hudební tělesa mají z velké většiny formu sborového zpěvu, který bývá obohacen rytmickým doprovodem ze strany zúčastněných žáků (triangl, bonga, rumba koule apod.). Vhodným doplněním jsou také zobcové flétny, xylofon, či klávesy. Vítaná je i kytara, či baskytara… většinou se to odvíjí od toho, má-li již žák nějaké základy ve hře na tyto nástroje.  V každém případě, aby došlo k potřebné souhře, je k tomu třeba mít dostatečný časový prostor. Když se podíváme na učební plán, přesahuje nácvik takového hudebního tělesa rámec hodin hudební výchovy a přesouvá se více méně do mimoškolních aktivit (kroužků). Vyžaduje to také mít v pedagogickém sboru „nadšence,“ učitele, který je ochoten věnovat svůj volný čas, protože kromě nácviku je třeba zabývat se i organizačními záležitostmi, přípravou na veřejné vystoupení a hledání příležitostí k této prezentaci.  Vhodné jsou zejména vernisáže výstav, školní besídky, hudební soutěže a přehlídky. Z let minulých, ale i současných  to byly především festivaly pro mentálně postižené – jeden příklad za všechny: nezapomenutelné byly přehlídky na Plumlovské přehradě. Tam jsme se přesvědčili, že i žáci s těžšími stupni mentálního postižení jsou schopni úspěšného vystoupení a hudební tělesa, která se zde prezentovala, nestavěla jen na sborovém zpěvu s aktivním rytmickým doprovodem, ale vystupovaly zde i kapely složené z učitelů a žáků, a i žáků samotných. Pyšnily se jimi především školy internátní a domovy. Tím však nechci omezovat vznik kapely jen na tato zařízení, mohou samozřejmě vznikat i v samotných školách, jen podotýkám, že z hlediska možnosti organizace volného času žáků a materiálně technického zázemí, jsou na tom tato zařízení lépe, než samotné školy.

ZEPTALI JSTE SE

Jaké doporučíte hudební nástroje k doprovodu reprodukované nebo zpívané hudby?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.
 
Hudební nástroj pro dítě znamená možnost aktivně se zapojit. Dítě tak prostřednictvím nástroje vnímá rytmus, získává zkušenosti o možnostech zvuku, manuální zručnost. Používáním hudebního nástroje se zvyšuje estetický prožitek z prováděné hudby. U dětí, nejen postižených, slouží k rozšíření slovní zásoby i k rozvoji motorické dovednosti.
U nás využíváme jak tradiční hudební nástroje, např. Orffovy nástroje, tak netradiční hudební nástroje, které si děti v hodinách pracovní výchovy vyrobí samy s dopomocí učitele. Jako výchozí materiál jim slouží různé přírodniny jako mušličky, mušle, ořechové skořápky, kamínky, prostě všechno co vydává zvuk nebo pomocí čeho můžeme vyloudit nějaký zvuk. Ze dřeva pak můžeme vyrobit ozvučná dřívka, když do nich uděláme zářezy, jsou z nich drhla (třeme jimi o sebe). K výrobě chrastítek poslouží plastové nádobky s uzávěrem, nebo plechovky od limonád, či piva, které naplníme například drobným štěrkem. Využít můžeme i víčka od pet lahví apod. Zde se fantazii a kreativitě meze nekladou.
Velkou motivací pro děti je při výrobě vlastních hudebních nástrojů jejich praktická využitelnost.
Hra na hudební nástroj zpestří svět dětí.
Pro inspiraci lze odkázat i na kurz, který pořádá Mateřská škola speciální, Základní škola a praktická škola Ibsenka Brno s názvem: Základní seznámení s technikami při vzdělávání žáků s těžkým mentálním a vícečetným postižením.

ZEPTALI JSTE SE

Můžete mi prosím Vás doporučit autory písní, popř. zpěvníky, prostě to, co se Vám osvědčilo ve vaší praxi?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Při výběru písniček pro děti s MP lze samozřejmě vycházet ze všech dostupných zpěvníčků a to od jednoduchých lidových písní, až po písně umělé. Inspiraci lze hledat ve starších titulech, jako je Hudební výchova pro speciální školy od J.Jahody (ty již ale nejsou běžně dostupné), ale lze také vycházet z obdobných titulů určených pro běžné základní školy. Mezi oblíbené zpěvníky patří Já, písnička 1 – 3. a mezi autory zaujímá přední místo tradiční dvojice Uhlíř – Svěrák. Kdybych měl ale doporučit něco opravdu  speciálního, tak  v poslední době u nás vede Marie Kružíková a její úžasné zpěvníky s názvem Písníček I., II., III. Jedná se o autorské zpěvníčky, které jsou určeny převážně pro mateřské školy a I. stupeň základní školy. Jsou napsány vtipným a dětské duši blízkým způsobem. U těchto písní děti zvládnou hudební aktivity i hru na jednoduché hudební nástroje a to i přes svůj handicap. Procvičují jemnou motoriku, pohybovou koordinaci a posilují i správné dýchání. Písničky se dají doplnit piktogramy pro děti s AAK.

ZEPTALI JSTE SE

Jak vybrat vhodné písně pro děti na ZŠS různého věku a postižení?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Vaši otázku.
Při výběru písní je třeba vycházet především z pěveckých a hudebních schopností dětí, dále také věnovat  pozornost vlastnímu výběru.  Děti mají rády “Písničky na přání”. Začínáme se zpěvem písní říkadlového charakteru, kde se uplatňuje princip opakování, což je nezbytné pro pěvecký rozvoj dětí. Vhodné jsou písně se stále se opakujícím rytmem a bez rytmických složitostí. Obsah písničky by měl být dětem blízký a měl by odpovídat jejich rozumovému poznání. Vhodné jsou písně lidové, i dětské umělé.
Hudba je druh komunikace, vede ke kreativitě, sebepoznání a prohlubuje citové vazby. Plní také funkci terapeutickou. Hudba by měla vést především k radostnému prožitku a celkové relaxaci.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, můžu Vás poprosit o nějaké náměty na ranní rituál (kruh)?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Ranní kruh je prostorem pro cílené budování sociálních vztahů, udržování rituálů ve třídě a přináší také informace organizačního charakteru. Délka je individuální podle složení dětí ve třídě /PAS, DMO….MR/.
Pro názor uvádím možné náměty:
– Ranní kruh začíná pozdravem: např. Ahoj, ahoj tak už jsme se sešli, ahoj, ahoj tak už jsme všichni tu. Taky……(jméno dítěte) už je tu…… /každé dítě můžeme pozdravit loutkou (např. kašpárka) a počkáme si na jeho reakci/.           
– Pokračujeme třeba strukturovaným učením: Jaký máme dnes den?/někdo řekne, někdo přečte globální metodou z leporela, někdo řekne znakem do řeči…podle schopností dětí/. Jaký máme měsíc? Roční období? Kdo je dnes ve škole a kdo chybí?…můžeme používat piktogramy, fotografie, leporela, sociální i globální čtení.
– Dále je dobré se trochu procvičit  např. básničkou o těle: Pojďte děti na rozcvičku, sáhneme si na hlavičku, zaťukáme na čelíčko, sáhneme si na tělíčko, pohladíme ručičky, protáhneme nožičky. /báseň vhodná na ranní rozcvičku, děti se seznamují se svým tělem a zároveň se v rámci možností protáhnou/.
– K básničce můžeme přidat i píseň: Hlava, ramena, kolena, palce (píseň se postupně zrychluje)
-Další téma: Jarní kytky…učitel má obrázky jarních kytek a povídá…Mám já velkou zahradu, znám v ní každý kout, pojď si ke mě ……….Jiříku  /jméno dítěte/ něco utrhnout…. a nabídne ve vějíři kartičky s obrázky. Vybrané dítě reaguje a vytáhne si jeden obrázek a řekne název kytky, nebo najde adekvátní piktogram /jakýmkoliv způsobem odpoví/.
– Ranní kruh končíme opět společnou písničkou…Dneska už jsme skončili, dobře jsme se bavili…… Mirek /jméno dítěte/ je náš kamarád, kašpárek ho má taky rád. Učitel takto obejde všechny děti s loutkou kašpárka a s každým se rozloučí. Dítě reaguje: pohlazením, kontaktem, očním kontaktem, verbálně…../
Během ranního kruhu si povídáme, sdělujeme si zážitky, i to co nás trápí, zpíváme, rytmizujeme, říkáme básničky s pohybem, používáme piktogramy, leporela, sociální i globální čtení, motivujeme děti k tématu, o kterém se budeme učit.

ZEPTALI JSTE SE

Jak lze využít hudbu při ranních rituálech u dětí s MR?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz.
Pro děti, zvláště děti s MR a s PAS je velmi důležitý pravidelný režim, který usnadní další jejich vývoj, vzdělání i výchovu. I my dospělí máme rádi jistý režim. Změny, které vybočují z ranního rituálu, mohou u dětí vyvolat nežádoucí reakci. Dítě musí mít pocit bezpeční a jistoty, které právě získá z pravidelného režimu. Ranní kruh je pravidelným rituálem, který slouží k navození dobré atmosféry, společného sdílení zážitků a pocitů dětí, vhodně motivuje k další výchovně-vzdělávací činnosti. V ranním kruhu se děti mohou dozvědět, co je čeká, co nového mohou zažít .
Při ranních rituálech lze s úspěchem využít hudbu reprodukovanou, ale také i hudbu živou (vlastní produkci). Při reprodukované hudbě lze navozovat určité pocity, prožitky z hudby, lze ji ztvárňovat pohyby rukou, těla, rytmizovat apod.
Při živé hudbě (zpěv, nejlépe za doprovodu nějakého hudebního nástroje), lze dosáhnout většího kontaktu s dětmi, bezprostředně reagovat na jejich momentální stav, potřeby apod. S dětmi pak můžeme provádět hru na tělo, rytmizaci s použitím různých rytmických nástrojů, uvědomování si částí těla, uvolňovací cviky s odříkáváním motivační dějové básničky apod.
Rituál většinou začíná a končí společnou básničkou, písničkou, mohou být využity piktogramy i obrázky.