PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: “Inovace činnosti SPC” a “Systémová podpora inkluzivního vzdělávání.” Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.
ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>
ZEPTALI JSTE SE
Nemáte zkušenosti se založením hudebního tělesa (kapely) u žáků s MP, jaký je Váš názor?
ODBORNÍK ODPOVÍDÁ
Dobrý den, děkuji za váš dotaz. Založení žákovského hudebního tělesa (kapely) je v každém případě velmi záslužný čin. A to i v případě (možná by bylo výstižnější napsat hlavně v případě) žáků s mentálním postižením. Již samotná účast v tomto hudebním tělese je pro ně silně motivující a při jejich zapojení se přirozeným způsobem u nich rozvíjí hudební cítění a volní vlastnosti (a ty jak víme, nejsou vždy silnou stránkou osobnosti těchto žáků). Ze zkušenosti vím, že tato hudební tělesa mají z velké většiny formu sborového zpěvu, který bývá obohacen rytmickým doprovodem ze strany zúčastněných žáků (triangl, bonga, rumba koule apod.). Vhodným doplněním jsou také zobcové flétny, xylofon, či klávesy. Vítaná je i kytara, či baskytara… většinou se to odvíjí od toho, má-li již žák nějaké základy ve hře na tyto nástroje. V každém případě, aby došlo k potřebné souhře, je k tomu třeba mít dostatečný časový prostor. Když se podíváme na učební plán, přesahuje nácvik takového hudebního tělesa rámec hodin hudební výchovy a přesouvá se více méně do mimoškolních aktivit (kroužků). Vyžaduje to také mít v pedagogickém sboru „nadšence,“ učitele, který je ochoten věnovat svůj volný čas, protože kromě nácviku je třeba zabývat se i organizačními záležitostmi, přípravou na veřejné vystoupení a hledání příležitostí k této prezentaci. Vhodné jsou zejména vernisáže výstav, školní besídky, hudební soutěže a přehlídky. Z let minulých, ale i současných to byly především festivaly pro mentálně postižené – jeden příklad za všechny: nezapomenutelné byly přehlídky na Plumlovské přehradě. Tam jsme se přesvědčili, že i žáci s těžšími stupni mentálního postižení jsou schopni úspěšného vystoupení a hudební tělesa, která se zde prezentovala, nestavěla jen na sborovém zpěvu s aktivním rytmickým doprovodem, ale vystupovaly zde i kapely složené z učitelů a žáků, a i žáků samotných. Pyšnily se jimi především školy internátní a domovy. Tím však nechci omezovat vznik kapely jen na tato zařízení, mohou samozřejmě vznikat i v samotných školách, jen podotýkám, že z hlediska možnosti organizace volného času žáků a materiálně technického zázemí, jsou na tom tato zařízení lépe, než samotné školy.
