Ing. Pavel Němeček
KATEGORIE DIVADLO >> Dramatická výchova

Foto

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a rozšiřujícího studia dramatické výchovy DAMU Praha
Více než 20 let se věnuje divadelní tvorbě a dramatické výchově. Dlouholetý lektor a ředitel Sdružení D. Je externím pedagogem výchovné dramatiky a oboru fundraising na Pedagogické fakultě UP. Je autorem a spoluautorem programů Drama s Linkem, Kelly a Anna a Na jednom prkně. Od roku 1993 vede semináře výchovné dramatiky pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Zaměřuje se také na využití výchovné dramatiky v práci s dětmi v dětských domovech. Od roku 2002 je také konzultantem a koučem v oblasti fundraisingu, strategického plánování a vedení týmů v neziskových organizacích.
Je porotcem krajských i národních divadelních přehlídek, lektorem regionálních i celostátních seminářů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Děkuji za odpověď. Mohu se ještě zeptat, kdo by tu lekci měl realizovat?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Spec. pedagog, psycholog, kdokoliv kdo absolvoval kurz/seminář zaměřený na využívání těchto výchovně-dramatických technik a který má zkušenost s jejich využíváním. Nebo přímo lektoři instituce, která bude u vás následný program realizovat. V každém případě se spojte s realizátorem programu a chtějte od nich vědět, jaké techniky budou v programu použity a zvažte zda jste přípravnou lekci schopni zvládnou vlastními silami.

Ing. Pavel Němeček
KATEGORIE DIVADLO >> Dramatická výchova

Foto

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a rozšiřujícího studia dramatické výchovy DAMU Praha
Více než 20 let se věnuje divadelní tvorbě a dramatické výchově. Dlouholetý lektor a ředitel Sdružení D. Je externím pedagogem výchovné dramatiky a oboru fundraising na Pedagogické fakultě UP. Je autorem a spoluautorem programů Drama s Linkem, Kelly a Anna a Na jednom prkně. Od roku 1993 vede semináře výchovné dramatiky pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Zaměřuje se také na využití výchovné dramatiky v práci s dětmi v dětských domovech. Od roku 2002 je také konzultantem a koučem v oblasti fundraisingu, strategického plánování a vedení týmů v neziskových organizacích.
Je porotcem krajských i národních divadelních přehlídek, lektorem regionálních i celostátních seminářů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda potřebují žáci se SVP nějakou speciální přípravu pro absolvování výchovně – dramatického programu zaměřeného na prevenci rizikového chování realizovaného externím poskytovatelem služby?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.
Z naší zkušenosti vyplývá, že takový program má větší dopad, pokud žáci se SVP vědí, co je čeká a jakými metodami se bude pracovat. Pokud na vaší škole pracujete expresivními a artifiletickými metodami, bude to pro dopad programu přínosné. Pokud takové metody práce nevyužíváte bude vhodné před výchovně – dramatickým program na vaší škole zařadit lekci seznamující s  těmito metodami práce (alespoň ty nejjednodušší – např. živé obrazy, pohyb na hudbu, štronzo, improvizace bez textu, ap.) 

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Na kurzu dramatické výchovy lektorka používala postup, že než jsme začali hrát v nějaké scénce, měli jsme nejprve několik vteřin setrvat ve výchozí pozici, která měla předznamenat naši hru. Měly tak u nás vznikat pocity odpovídající pocitům postavy. Někdy to fungovalo, někdy ne. Má tato technika nějaké opodstatnění?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Má.
Minimálně to ryze empirické, totiž že to opravdu může fungovat. A dokonce bychom našli i psychologickou teorii emocí, která takovou zkušenost potvrzuje. Jde o teorii nazvanou podle W. Jamese a C. G. Langa , kteří byli ve shodě i v tom, co se stručně vyjadřuje tezemi typu “Rozběhl jsem se, a proto jsem dostal strach.” Jak patrno, běžně se uvažuje opačně. Jamesova-Langeova teorie tedy de facto říká, že zdrojem emocí je reagování periferie našeho těla na určitý podnět. Různé výzkumy teorii prověřily a byly i shromážděny důkazy, které ji vyvracejí. Na druhou stranu ale teorii – byť s jistým posunem – “podepřel” nedávno portugalský neurovědec A. Damasio (viz jeho kniha Descartesův omyl).
Nehybná konfigurace těla do určité pozice je jakoby momentkou či výsekem fyzického reagování na určitou situaci. Můžeme tedy, jsme-li příznivci Jamesovy-Langeovy teorie, tento postup v “DV” užívaný (vedle fungování zmíněné zkušenosti) připsat obecně i jejímu vlivu na metodiku takovéto herní práce. Je tu ale další moment, totiž jakési spojení fyzické a emoční paměti (možná i za účasti tzv. zrcadlových neuronů). Součástí každého štronza je nutně nějaký posturický prvek, který má organismus hráče již spojený s určitým typem prožitku. Některé prvky konfigurace těla a obličeje jsou nám jako lidem společné – skleslost je jak v rejstříku emocí, tak v projevech chování u lidí zcela běžná. Kromě toho tu pak může být ale i specifikum, třeba určité gesto hodně typické pro konkrétního člověka. A jeho “pocit” při vykonání takového gesta může být odlišný od pocitů jiných, kteří by takové gesto udělali.
Techniku, kterou lektorka používala, lze obecně považovat za funkční.

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Jak lze využít hudbu při ranních rituálech u dětí s MR?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz.
Pro děti, zvláště děti s MR a s PAS je velmi důležitý pravidelný režim, který usnadní další jejich vývoj, vzdělání i výchovu. I my dospělí máme rádi jistý režim. Změny, které vybočují z ranního rituálu, mohou u dětí vyvolat nežádoucí reakci. Dítě musí mít pocit bezpeční a jistoty, které právě získá z pravidelného režimu. Ranní kruh je pravidelným rituálem, který slouží k navození dobré atmosféry, společného sdílení zážitků a pocitů dětí, vhodně motivuje k další výchovně-vzdělávací činnosti. V ranním kruhu se děti mohou dozvědět, co je čeká, co nového mohou zažít .
Při ranních rituálech lze s úspěchem využít hudbu reprodukovanou, ale také i hudbu živou (vlastní produkci). Při reprodukované hudbě lze navozovat určité pocity, prožitky z hudby, lze ji ztvárňovat pohyby rukou, těla, rytmizovat apod.
Při živé hudbě (zpěv, nejlépe za doprovodu nějakého hudebního nástroje), lze dosáhnout většího kontaktu s dětmi, bezprostředně reagovat na jejich momentální stav, potřeby apod. S dětmi pak můžeme provádět hru na tělo, rytmizaci s použitím různých rytmických nástrojů, uvědomování si částí těla, uvolňovací cviky s odříkáváním motivační dějové básničky apod.
Rituál většinou začíná a končí společnou básničkou, písničkou, mohou být využity piktogramy i obrázky. 

doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Výtvarná výchova, artefiletika, arteterapie

Foto

Nar. 1953
Učitel, v teorii se věnuje didaktice a expresivní výchově
Od roku 1989 dosud působí jako akademický pracovník na katedře výtvarné výchovy. Absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze. Předtím osm let pracoval jako učitel základní školy v Praze a poté současně s výukou didaktiky na VŠ přes dvacet let vyučoval na základních nebo středních školách. Je autorem nebo spoluautorem individuálních a kolektivních monografií a článků v recenzovaných časopisech.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,

mohl byste , prosím, odpovědět na danou otázku : Proč se pojem “exprese” a “expresivní tvorba” ve výtvarné výchově často stále ještě chápe jen v zúženém a dnes již dávno zastaralém pojetí?
Děkuji


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za váš dotaz.
Původem latinský pojem “exprese” je do češtiny překládán jako “vyjádření” nebo “výraz”. Na počátku 20. století získal ve výtvarném umění značnou popularitu i autoritu mimo jiné proto, že byl přisouzen uznávanému uměleckému stylu – expresionismu. Tehdy byl spojován především s emocionalitou tvorby. To však je zúžené pojetí exprese, protože ve vyjádření nebo výrazu přece nejde jen o emotivní, ale neméně o racionální či intelektuální stránku tvůrčího projevu. Psal o tom již Raymond Ruyer v polovině 20. století a bylo to později precizně zdůvodněno v teorii symbolizace Nelsona Goodmana (1979, 1984). Goodman začlenil expresi mezi tří základní typy symbolizace (denotaci, exemplifikaci, expresi). Goodmanova teorie exprese nabízí řešení pro různé dříve nevysvětlené problémy umělecké tvorby a je přínosná zejména pro vzdělávací a výchovný přístup k umění, protože umožňuje spojovat analytický náhled na tvůrčí dílo s ohledem k autorskému i diváckému subjektu. Nevýhodou Goodmanova výkladu exprese je však jeho analytická náročnost: porozumět mu vyžaduje dát si práci se studiem a zejména s aplikacemi teorie do praxe. Zřejmě hlavně proto se ve výtvarné výchově nebo mezi výtvarnými umělci i historiky umění stále setkáme s dnes již hodně “fousatým” zúžením výkladu pojmů “exprese” nebo “expresivní tvorba” jenom na emotivní  a subjektivní složku.  Ze současného hlediska poučeného Goodmanem je však pro výklad exprese rozhodující něco zcela jiného: že se jedná o vyjádření, které má povahu metafory nesené příslušným médiem (ve výtvarné tvorbě se tedy jedná o vizuální metaforu). Metaforické vyjádření, na rozdíl od doslovného, je příznačné tím, že vyžaduje zvláštní interpretaci své skryté významové struktury. Interpretace metafory, jak v diskusi s Goodmanem v “Poetics Today” vysvětlil estetik Tomáš Kulka (1992), není jednoduchým určením významu, ale má charakter příběhu, který rozšiřuje naše poznání. To znamená, že expresivní tvorba je nástrojem, který přispívá k poznávání lidského přístupu ke světu, protože vyžaduje “rozšifrování” a výklad poselství zakódovaného v jejích metaforách. Toto aktuální pojetí expresivní tvorby je pro vzdělávání a výchovu podnětné především tím, že je efektivním nástrojem pro analýzu žákovských tvůrčích aktivit jak v jejich uměleckých kontextech, tak s ohledem na osobitý autorský projev. Proto bychom mu ve výtvarné výchově navzdory jeho náročnosti měli věnovat dostatek pozornosti a studia.  

Mgr. Tereza Houšková
KATEGORIE DIVADLO >> Dramaterapie, zážitková pedagogika

Foto

Vystudovala speciální pedagogiku – dramaterapii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Aktivně pracuje s ohroženými dětmi a rizikovou mládeží za pomoci prvků expresivních terapií (především dramaterapie a arteterapie) a přírody.
Aktuálně se nejvíce zabývá tématem Wilderness therapy (Terapie divočinou) a jejím působením na duševní rozvoj mladistvého. Společně se svými kolegy nyní vyvíjí koncept práce Terapie divočinou v českém prostředí (nejen) pro dospívající v náročné životní situaci.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mohu se zeptat, komu je ta terapie divočinou primárně určená? Mám na mysli jaké klientele?
Děkuji


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za dotaz.
Terapii divočinou můžete využívat u mnoha skupin klientů. Mezi nejčastější účastníky patří mladiství ohrožení rizikovým chováním. Dále se tyto programy zaměřují na jedince mající problémy s užíváním návykových látek či porušující zákony. Velkou skupinu také tvoří běžná školní mládež. V tomto případě jsou programy nastaveny především preventivně nebo se soustředí na vybraný tip nevhodného chování, který se snaží zmírnit. Nemůžete pochybit ani v případě adaptačních kurzů založených na principu Wilderness therapy. Příroda vám tak bude pomocníkem při podpoře dobrých vztahů ve třídě. V posledních několika letech se též objevuje upotřebení WT s různým typem postižení, především fyzickým. Hlavním účelem je motivovat klienty k hledání nových možností rozvoje, vlastní soběstačnosti, zodpovědnosti a spolupráce s dalšími členy skupiny. Mezi vzniklé programy patří i práce s celým rodinným systémem. V tomto případě se jedná především o obnovení vztahů mezi rodiči a dětmi, ať už byly přetrhány z důvodu náhradní rodinné péče, či zanedbávání. Neposlední skupinou, která stále častěji využívá WT, jsou seberozvojové skupiny adolescentů a dospělých osob, např. v rámci univerzitních či teambuildingových akcí. Tento typ programů většinou nezahrnuje terapeutické prvky.

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Vážený pane doktore,
mohl byste prosím doporučit vhodné kurzy muzikoterapie a arteterapie a sumarizovat, jak postupovat při výběru vhodného kurzu?
Předem děkuji.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, milá kolegyně,
k vašemu dotazu pro oblast kurzů z muzikoterapie sděluji po konzultaci s kolegyní muzikoterapeutkou, že je dobré absolvovat nějaký souvislý výcvik na delší čas (1-2 roky), kde jsou různí muzikoterapeuti a tedy různé pohledy na muzikoterapii. A nebo to lze projít po jednotlivých workshopech/víkendech a střídat lektory – muzikoterapeuty.
Dlouhodobý výcvik má tu výhodu, že víkendy na sebe navazují a je dáno s čím vás jednotliví lektoři seznámí, navíc poznáte skupinu lidí (účastníků i lektorů), se kterou se budete pravidelně vídat a můžete po skončení (nebo už i v průběhu kurzu) spolupracovat. Další výhodou je, že součástí dlouhodobých výcviků je automaticky sebezkušenostní část a supervize a je zakončen obhajobou práce, tzn. v průběhu a v závěru si vyzkoušíte, jestli to děláte správně. Další výhodou je podle mne i to, že často má dlouhodobý výcvik lektora – muzikoterapeuta, který je jen hostem a běžně workshopy nepořádá, takže byste se s jeho prací nesetkali.
Víkendové workshopy jsou méně náročné na čas, stojí méně peněz na jedno vydání a můžete si vybírat, co Vás zajímá. Nevýhodou je, že Vás nic nenutí a můžete to odkládat, a taky je jich méně v určitou dobu – takže se stane, že budou třeba 3, které by Vás zajímaly, zároveň. A také v konečném důsledku stojí více peněz. A je to často jen o hudebních zkušenostech a muzikoterapii, tzn. supervizi a sebezkušenost pak musíte absolvovat extra.
Garantované výcviky pořádají muzikoterapeuti CZMTA přímo na stránkách asociace http://www.czmta.cz/poznej-asociaci/garantovane-kurzy-seminare
 nebo na svých stránkách
http://www.muzikoterapie.cz/
https://mg-muzikoterapie.cz/wp/?p=171
http://www.simanovsky.cz/–NOVY–VYCVIK-OD-RIJNA-2018-.html
 Další oblast vašeho dotazu je zaměřena na arteterapii. Pro oblast arteterapie lze studium arteterapie absolvovat na MU – EXPRESIVNÍ TERAPIE SE ZAMĚŘENÍM NA ARTETERAPII (čtyřsemestrové studium určené k prohloubení odborné kvalifikace, akreditované MŠMT v rámci DVP na katedře výtvarné výchovy PdF Masarykovy univerzity Brno), dále organizuje kursy také ČAS – Česká arteterapeutická společnost viz.  http://www.arttherapy.cz/eko-artefiletika.html a dále na UPOL v rámci studia speciální pedagogiky je studijní obor Speciální pedagogika – dramaterapie jehož součástí je předmět arteterapie.
 Pokud byste chtěla doporučit literaturu tak uvádím:
GOETHE, J. W. Smyslově morální účinek barev. Hranice: Fabula, 2004.
LEBEER (ed.) 2006.  Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. 1. vyd. Praha: Portál. 262 s. ISBN 80-7367-103-4.
LIEBMANN, M.  Skupinová arteterapie. Praha: Portál, 2005.
PEROUT, E. Arteterapie se zrakově postiženými. Praha: Okamžik, 2005.
RUBINOVÁ, J.A. (ed.) 2008.  Přístupy v arteterapii. Teorie & techniky. 1. vyd. Praha: Triton. 543 s. ISBN 978-7387-093-5.
ŠICKOVÁ-FABRICI, J. Základy arteterapie. Praha: Portál, 2003.
VALENTA, M. 2011. Dramaterapie. 4. vyd. Praha: Grada. 264 s. ISBN 978-80-247-3851-2.
 
Přeji vám hodně úspěchů ve studiu i v praktickém využití.
Petr Hanák
 

prof. PhDr. Veronika Broulíková
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo neslyšících

Foto

Studovala pedagogickou psychologii, ruský jazyk a literaturu a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala jako psycholožka ve speciálním poradenském centru pro sluchově postižené děti v Brně, nyní vyučuje na Divadelní fakultě JAMU v Brně, je aktuálně vedoucí Ateliéru Výchovné dramatiky pro Neslyšící. Spolupracovala např. se Sdružením pro kulturu sluchově postižených (SORDOS) a s Psychologickým ústavem Masarykovy univerzity v Brně v oblasti psychologie sluchově postižených osob.Dramaturgie inscenací AVDN,lektorská činnost v ČR i v zahraničí. Spolupráce s dalšími uměleckými a vzdělávacími institucemi pro sluchově postižené děti, mládež a dospělé.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Existuje zajímavý edukativní a zážitkový program pro neslyšící i slyšící děti? Děkuji.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Ano, určitě. Například na DIFA JAMU v Brně v Ateliéru výchovné dramatiky pro Neslyšící připravujeme se studenty tzv. Knižní představení na základě literárního textu (pohádky, bajky apod.). Jedná se o sólové vystoupení, které využívá kromě jiného i jevištní znakový jazyk. Realizace je však taková, aby příběh pochopily a prožily i slyšící děti. Na krátké představení pak navazují tematické workshopy. Příkladem mohou být například projekty, na kterých spolupracujeme s knihovnami (např. v Hradci Králové, v Brně..), se školami, na festivalech apod. V případě osobního zájmu mohu dodat konkrétnější informace.
S pozdravem
Veronika Broulíková

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Vážená paní doktorko,
zajímalo by mě, do kdy je možné tzv. posadit hlas. Kdy nejpozději je možné začít s cvičením a čeho se vyvarovat?
Předem děkuji za zodpovězení dotazu.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Vážená paní kolegyně,
děkuji za Váš dotaz. V podstatě lze říci, že s posazením hlasu a případně s nápravou pěvecky zaostávajících dětí je dobré začít co nejdříve, ideálně již v předškolním a mladším školním věku. Hlasivky jsou ještě úžasně tvárné a kolem šestého roku dochází při zajištění kvalitních sluchových podnětů k rozvoji hudebních schopností dětí – rozlišovací schopnosti, rozvoji paměti, představivosti. Vždy je nezbytné myslet na základní návyky – správné postavení, těžiště a zejména měkký hlasový začátek. Zdravý a správný tón se ozve, když je opřen o bránici, když spolupracují dech a hlasivky. K jeho nácviku je důležité zajistit vlídnou pohodu v plné aktivitě tzv.” uvolněné napětí”. Při pasivní povolené břišní stěně se někdy pasivita přenese až na hlasivky a ozve se dyšný tón, protože se povolené hlasivkové vazy nedomknou. Existuje řada vhodných cvičení, které lze najít např. v publikacích Šárky Štembergové Kratochvílové: Metodika mluvní výchovy dětí, Vladimíra Halady: Technika jevištní řeči nebo Aleny Tiché: Učíme děti zpívat. Každopádně správně posazený hlas a kvalitní použití hlasu jak v mluveném tak pěveckém projevu, správné použití hlasové techniky je výzvou i pro dospělé samouky a začít není nikdy pozdě.
Hezký den.

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Při studiu metod sociální práce jsme narazili na to, že existuje i tzv. sociální divadlo. První, co mne napadlo, bylo divadlo působící v rámci neziskovky Rozkoš bez rizika. O jaký typ divadla jde?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Sociální divadlo nemá primárně umělecké ambice. Patří k divadlům, která se zaměřují na ovlivnění či řešení určitých problémů. Obvykle problémů, které se skutečně vyskytují např. v životě určitých komunit, v soužití mezi lidmi v určité společnosti (ostatně, zmiňme i Morenovo sociodrama, byť nešlo o sociální divadlo ve smyslu zde uváděném) či problémů s přesahem do politiky (a opět zmiňme, tentokrát třeba A. Boala) apod. Svůj úkol plní dvěma způsoby: tím o čem hraje a/nebo tím, že ho hrají lidé, jichž se ten či onen problém osobně týká. Ano, patří sem divadlo uvedené v otázce, vzpomínám i na divadlo bezdomovců Ježek a Čížek nebo na projekty divadla Archa směřující k integraci cizinců.
Sociální divadlo lze chápat též jako jednu z forem tzv. aplikovaného divadla. Sociální přesah (i specifickou divadelní formu) má např. divadlo-forum (https://cs.wikipedia.org/wiki/Divadlo_fórum) jako podoba tzv. divadla utlačovaných (https://en.wikipedia.org/wiki/Theatre_of_the_Oppressed). Svým způsobem lze do rámce těchto divadel zařadit i teatroterapii (viz např. https://uss.upol.cz/wp-content/uploads/2014/10/u%C4%8Debnice.pdf).