PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Nemáte zkušenosti se založením hudebního tělesa (kapely) u žáků s MP, jaký je Váš názor?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz. Založení žákovského hudebního tělesa (kapely) je v každém případě velmi záslužný čin. A to i v případě (možná by bylo výstižnější napsat hlavně v případě) žáků s mentálním postižením. Již samotná účast v tomto hudebním tělese je pro ně silně motivující a při jejich zapojení se přirozeným způsobem u nich rozvíjí hudební cítění a volní vlastnosti (a ty jak víme, nejsou vždy silnou stránkou osobnosti těchto žáků). Ze zkušenosti vím, že tato hudební tělesa mají z velké většiny formu sborového zpěvu, který bývá obohacen rytmickým doprovodem ze strany zúčastněných žáků (triangl, bonga, rumba koule apod.). Vhodným doplněním jsou také zobcové flétny, xylofon, či klávesy. Vítaná je i kytara, či baskytara… většinou se to odvíjí od toho, má-li již žák nějaké základy ve hře na tyto nástroje.  V každém případě, aby došlo k potřebné souhře, je k tomu třeba mít dostatečný časový prostor. Když se podíváme na učební plán, přesahuje nácvik takového hudebního tělesa rámec hodin hudební výchovy a přesouvá se více méně do mimoškolních aktivit (kroužků). Vyžaduje to také mít v pedagogickém sboru „nadšence,“ učitele, který je ochoten věnovat svůj volný čas, protože kromě nácviku je třeba zabývat se i organizačními záležitostmi, přípravou na veřejné vystoupení a hledání příležitostí k této prezentaci.  Vhodné jsou zejména vernisáže výstav, školní besídky, hudební soutěže a přehlídky. Z let minulých, ale i současných  to byly především festivaly pro mentálně postižené – jeden příklad za všechny: nezapomenutelné byly přehlídky na Plumlovské přehradě. Tam jsme se přesvědčili, že i žáci s těžšími stupni mentálního postižení jsou schopni úspěšného vystoupení a hudební tělesa, která se zde prezentovala, nestavěla jen na sborovém zpěvu s aktivním rytmickým doprovodem, ale vystupovaly zde i kapely složené z učitelů a žáků, a i žáků samotných. Pyšnily se jimi především školy internátní a domovy. Tím však nechci omezovat vznik kapely jen na tato zařízení, mohou samozřejmě vznikat i v samotných školách, jen podotýkám, že z hlediska možnosti organizace volného času žáků a materiálně technického zázemí, jsou na tom tato zařízení lépe, než samotné školy.

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den Jarko, velice mě zaujal Váš seminář primitivní exprese v Brně a chtěla tímto směrem dále pracovat při aktivizaci seniorské skupiny. Poradíte mi, kde bych našla nějakou další inspiraci pro kruhové tance (primitivní expresi) či jinou pohybovou aktivizaci pro tuto skupinu. Vaši knihu Terapie tancem už mám 🙂
Děkuji.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, Blanko,
co se týká primitivní exprese, je to směr, který vznikl a je rozvíjen především ve Francii. Podívejte se na webové stránky http://www.expressionprimitive.org. Hlavní představitelkou a šiřitelkou směru je France Schott-Billmann, která napsala několik knih ve francouzštině, ale je i anglická verze 
https://books.google.cz/books?id=dUe2BQAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=expression+primitive&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjQk-_U5b3eAhWMECwKHUfqCIoQ6AEIKDAA#v=onepage&q=expression%20primitive&f=false
Do ČR jezdil svého času Johan Dhaese (Belgičan), ale v posledních letech už výcviky nerealizuje.
Kruhové tance učí řada lektorů v rámci nepravidelných seminářů nebo je možné využít ilustrační videa na youtube, např. jsem našla tento odkaz: https://barevnadilna.webnode.cz/products/kruhove-tance/
Jako další inspiraci mohu doporučit třeba využití exprese flamenka, odkaz na http://www.flamenco4u.cz/kurzy/
Vhodné je vzdělávat se i v nějaké formě bodyterapie obecně.
Přeji hodně zdaru.

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
zajímalo by mě, které oblasti se dají u dětí prostřednictvím výtvarné výchovy nebo výtvarného projevu rozvíjet.      
Jana Voláková


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, paní Voláková,
 
Výtvarné činnosti rozvíjejí tyto oblasti:
 
–  Zrakovou oblast  / zde zejména zraková diferenciace, paměť, ale i vizuomotorika = přijímání, zpracování a vybavení si informací barev/
–  Prostorovou orientaci / orientace obecně v prostoru, ale třeba i na vlastním těle nebo na ploše, kde dítě tvoří/
–  Komunikační dovednosti / např.  slovní pojmenování a přiblížení obrázků nebo barev na výkresu/
–  Sluchovou oblast / podobně jako u zrakové oblasti i zde dítě zvuky při výtvarné činnosti diferencuje a vybavuje si je při vlastním výtvarném projevu/
 
Z uvedeného vidíme, jak je výtvarná výchova pro rozvoj dětí významná.
Petr Hanák
 

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
je divadlo performance?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Ó jé, tady se dostáváme na pole dosti složité.
Pokusím se ‒ na základě „klasiků“ ‒ o výklad, který mi vyhovuje. Základní odpověď ale může znít: je i není. Pozornost k „performanci“ obrátil v sociální psychologii 60. let XX. století E. Goffman. Říkal tak aktivitám, jimiž se někdo někoho snaží ovlivnit tím, že mu svým chováním „kreslí“  obraz toho, jak chce být vnímán. Dalším důležitým člověkem na tomto poli byl např. americký profesor a divadelník, R. Schenchner.  Slovem performance označuje vše od rozmanitých činností každodenního života až po rituály a konvence. Podstata performance je podle něj „akce, interakce a vztah“. Fyzicky přítomní lidé tak či onak ukazují své chování/jednání jiným přítomným lidem. Takové užití obsahu pojmu ‘performativita’ má pak zase blízko k našemu pojmu ‘nespecifická scéničnost’ z dílny profesora DAMU, J. Vostrého. Jde o scénování/ukazování chování, ale mimo divadelní jeviště, v běžném životě (sebestylizace, předvádění se, scénky, stylizace chování v souvislosti s výkonem např. profesní role atd.). Ale stejně tak se slovem ‘performance’ dají označovat i umělecké a přímo i divadelní aktivity. Ostatně, mezi performance řadí Schechner i umění. Jistá komplikovanost jednoznačnýách výkladů pojmů pak přichází třeba z této strany. E. Fischer-Lichte říká naopak o divadle: „Divadlo se děje, když osoba (A) předvádí něco, např. jednání (X), zatímco nějaká jiná (S) přihlíží.“ Pak tedy snadno souhlasíme s jiným teoretikem, A. Kottem, s tím, že „… platí pro všechny formy divadla, včetně performačního umění.“ Vezmeme-li tedy performanci jako jev divadelní (a to lze snadno), bude se nám hodit, že J. Gajdoš o ní hovoří takto: „Spíše než o herectví jde v něm o zvláštní druh hraní na hraně reálu a představování“. A znovu Kotte se domnívá, že performační typ hry de facto „… znemožňuje publiku rozlišit pravé od falešného, originál od napodobení. Vše zdánlivě pravé a autentické se ukáže jako hrané a ve skutečnosti probíhá pouze hra.“ Na druhou stranu ale, byť je to hra, někteří(!) performeři testují jisté možnosti člověka a spatřit tak lze i sebeohrožování či dokonce sebezraňování (jako třeba Atheyho performance představující Sv. Šebestiána propíchaného (skutečně) šípy). Jindy ale performerka Abramovič např. jen nehnutě (mimochoden, třeba osm hodin) seděla ve výstavní síni a kdokoliv si mohl na libovolnou dobu sednout proti ní a prožívat společné mlčení s pohledy do očí.

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, vážená paní Blížkovská

Mám jeden dotaz, přímo na Vás jako odbornici.
Můj dotaz zní takto:
Jsou nějaké výzkumy, které by ověřovaly efektivitu taneční terapie?

Těším se na Vaší odpověď.

S pozdravem
Pavel Menšík


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Tým autorů (Koch, Kunz, Lykou, & Cruz, 2014) provedli metaanalýzu 23 metodologicky kvalitních studií ověřujících efekt tanečně pohybové terapie a terapeutického tance. Potvrdili, že taneční terapie i terapeutický tanec jsou efektivními intervencemi v širokém klinickém kontextu. Na základě jejich užití byla empiricky prokázána zvýšená míra kvality života, subjektivní pohody (well-being), zlepšení nálady a tělesného sebepojetí (body image) účastníků. Naopak byl ověřen úbytek depresivních a úzkostných symptomů. Co se týká interpersonálních kompetencí, závěry zůst& aacute;v ají vzhledem k nehomogenním výsledkům jednotlivých vstupních studií otevřené. Standardizovaný rozdíl průměrů vyjadřující efekt intervence se pohybuje od 0,27 do 0,45 a dosvědčuje, že tanečně terapeutické intervence jsou účinnými nástroji v rámci prevence i léčby duševního zdraví.

Výše uvedení autoři citují i starší meta-analytickou studii (Ritter, Low, 1996). Rovněž tato sumarizující studie potvrzuje, že tanečně pohybová terapie je užitečná lidem různého věku a pomáhá jim upevňovat zdraví, zpřesňovat sebepojetí, posilovat sebeúctu a snižovat hladinu stresu, úzkosti, strachu, napětí i chronické bolesti.

prof. PhDr. Veronika Broulíková
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo neslyšících

Foto

Studovala pedagogickou psychologii, ruský jazyk a literaturu a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala jako psycholožka ve speciálním poradenském centru pro sluchově postižené děti v Brně, nyní vyučuje na Divadelní fakultě JAMU v Brně, je aktuálně vedoucí Ateliéru Výchovné dramatiky pro Neslyšící. Spolupracovala např. se Sdružením pro kulturu sluchově postižených (SORDOS) a s Psychologickým ústavem Masarykovy univerzity v Brně v oblasti psychologie sluchově postižených osob.Dramaturgie inscenací AVDN,lektorská činnost v ČR i v zahraničí. Spolupráce s dalšími uměleckými a vzdělávacími institucemi pro sluchově postižené děti, mládež a dospělé.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
je možné v měsíci listopadu navštívit nějaké představení tlumočené do znakového jazyka?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobré den,
ano, je to možné a to v Brně v divadle Buranteatr: 19.11. v 19.30 je to inscenace Alenka v říši znaků. Aktuálně velmi úspěšná jak u slyšících diváků, tak i u diváků neslyšících. Odkaz na program divadla –  https://www.buranteatr.cz/program/2018/11.
Zdravím
Veronika Broulíková

doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Výtvarná výchova, artefiletika, arteterapie

Foto

Nar. 1953
Učitel, v teorii se věnuje didaktice a expresivní výchově
Od roku 1989 dosud působí jako akademický pracovník na katedře výtvarné výchovy. Absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze. Předtím osm let pracoval jako učitel základní školy v Praze a poté současně s výukou didaktiky na VŠ přes dvacet let vyučoval na základních nebo středních školách. Je autorem nebo spoluautorem individuálních a kolektivních monografií a článků v recenzovaných časopisech.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý deň,

rada by som sa informovala, kde by bolo možné absolvovaťkurz artefiletiky organizovaný pre verejnosť v blízkej dobe.

Ďakujem za Vaše informácie.
S pozdravom
Jančíková


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za dotaz.
Bohužel, v současné době neprobíhají žádné pravidelné kurzy artefiletiky. Jsou pouze kurzy v kombinaci s arteterapií. Dva z nich mohu sám doporučit, protože znám jejich vedoucí. Informace najdete na webových adresách:
http://www.huptych.cz/arteterapie/kurzy/dvoulety-akreditovany-kurz-v-artefiletice-a-arteterapii
http://www.cultio.cz/kurzy/systematicky_dvoulety/zakladni_informace.php
S přáním pohody
Jan Slavík

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

V Praze proběhl během minulého týdne kurz španělského psychologa Carlose Sepúlvedy Umělec v tobě. Využívá flamenko jako terapeutický tanec. Zajímalo by mě, jakým způsobem pracuje.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Směr autoestima flamenca, volně přeloženo jako sebeúcta flamenka či ve flamenku, rozvíjí od r. 2003 v Seville Carlos Sepúlveda, psycholog a zároveň tanečník flamenka. Pracuje s různými skupinami (děti, ženy se zkušeností domácího násilí, sociálně vyloučení dospělí žijící v ghettu, dospělí s psychickými poruchami, odborníci v oblasti zdraví, univerzitní učitelé i studenti, senioři). V tanci se soustředí především na výraz, na autenticitu vlastního projevu, technika je upozaděna. Vedoucí sice učí základní pohybový slovník flamenka (pohyby paží, kroky, základní dupy a tlesky), ale nezaměřuje se na nácvik delších tanečních sekvencí.
 
Cílem vedoucího je podpořit expresi účastníků, reflektovat jejich emotivitu, obohatit jejich neverbální komunikační schopnosti, podpořit pozorné vnímání sebe sama i druhých při tanci plném sdělení. Prostředkem vyjádření je příběh, flamenko jako kreativní pohyb a španělský lidový tanec, což jsou přirozené kulturní výrazové prostředky jižního Španělska. Mají však i jistou univerzální platnost, protože C. Sepúlveda organizuje úspěšné seberozvojové kurzy i v České republice, Itálii, Turecku nebo Argentině, aniž by jejich účastníci museli být přede m seznámeni s taneční technikou flamenka. Více informací můžete získat na www.autoestimaflamenca.es.

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, zajímalo by mě, zda v rozvrhu ve škole pro žáky s těžším mentálním postižením existuje výtvarná výchova a jakou má hodinovou dotaci.   Děkuji.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
 
žáci s takovýmto mentálním deficitem, na které se ptáte,  jsou vzdělávání v základní škole speciální podle vzdělávacího programu pro základní školu speciální.
Žáci se středně těžkým mentálním postižením jsou vzdělávání podle dílu I a žáci s těžkým mentálním  a kombinovaným postižením podle dílu II uvedeného programu.
 
V učebním plánu mají spojený předmět  Pracovní a výtvarná výchova. Přikládám tabulku s hodinovými dotacemi v dílu I a dílu II.
Učební plán ZŠ speciální díl I.
 

ZEPTALI JSTE SE

Děkuji za podporu i  tipy na doporučenou literaturu. Zásobník her od paní Machkové znám a využívám jej vždycky na začátku zkoušek. Neumím si ale poradit s vedením dětí přímo při inscenování. Neumím si představit, co myslíte pod pojmy střídání více dětí v jedné roli apod. a nevím jak to využít v naší konkrétní hře.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
No, nejlepší by asi bylo nahlédnout do praxe někoho, kdo má zkušenosti s využíváním těchto technik. Pokud jste z Moravy, mohu Vám určitě doporučit spojit se s MgA. Alenou Palarčíkovou s olomoucké ZUŠ. Určitě by vám náhled do své práce umožnila. Teď mě ještě napadlo, že pí. Palarčíková dělá ve Sdružení D v Olomouci vždy na podzim s MgA. Němečkovou otevřený kurz “Jak dělat divadlo s dětmi – principy práce na dětské inscenaci”. Tam by byla určitě příležitost se o těchto věcech pobavit se zkušenými pedagožkami. Sledujte tyto webové stránky: http://www.sdruzenid.cz/co-delame/divadlo/jak-delat-divadlo-s-detmi/. Určitě by se tam během září měla objevit pozvánka na kurz. Nebo zavolejte rovnou do Sdružení D. Má to na starosti MgA. Strejčková.