On:
In: HUDBA, PhDr. Dana Novotná, Ph. D., PORADNA

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Hezký den,
mohla byste mi doporučit nějaké konkrétní hudební semináře zaměřené na zpěv a práci s hlasem. Sólovému zpěvu jsem se sice nevěnovala, ale mám zkušenosti ze sboru. Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
hudebních dílen a seminářů zaměřených na hlasovou výchovu je samozřejmě celá řada. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit inspirativní kurzy Aleny Tiché (KHV PF UK Praha), která se věnuje zejména pěveckým základům, souvislosti fyzické kondice a psychického vyladění, zároveň dokáže zúročit letité zkušenosti s dětmi různého věku. Zajímavé semináře se konají i pod vedením Ivany Vostárkové (DAMU Praha), která se zaměřuje spíše na psychosomatické pojetí hlasu a mluvený projev. Inspirací mohou být i hlasové semináře Zuzany Vlčinské (více na www.prozitkovezpivani.cz) nebo mohu doporučit kurzy konané v rámci České Orffovy školy (www.orff.cz). Podnětné jsou také workshopy nabízené a podrobněji charakterizované na www.hlasohled.cz. Vždy záleží na přístupu lektora a toho, co v hlasové průpravě upřednostní.

On:
In: HUDBA, PaedDr. Lubomír Holzer

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. "LH Metodu" celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, pane doktore,
mohl byste vysvětlit pojem muzikoterapeutická sebezkušenost ?
Děkuji za odpověď, T.Malá

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den vážená paní Malá.
Váš dotaz je veden zcela správným směrem, neboť téma sebezkušenosti a sebezkušenostních výcviků je hojně frekventováno ve všech terapeutických výcvicích – muzikoterapie, dramaterapie, arteterapie, taneční a pohybová terapie i psychoterapie. Vedou se nekonečné debaty o typu sebezkušenostního výcviku o jeho rozsahu, zaměření a obsahu. V evropských strukturách i v ČR se zatím většinou uplatňuje sebezkušenostní výcvik mající převážně formát psychologický a psychoterapeutický. Sebezkušenostní výcvik je požadován rovněž jako nutná součást pro supervizory v supervizním výcviku. Sebezkušenost je chápána víceméně psychologicky, což má vždy svá úskalí dle rozdílných interpretací lidské osobnosti, její jedné části, kterou můžeme pracovně nazývat jako lidskou psychiku. Z terapeutické praxe ovšem vím, že je to přístup celkem zúžený a málo komplexní. Nepostihuje všechny děje lidské psychiky a emocí v neustálém propojení se složkou tělesnou a všemi multiúrovňovými ději, probíhajícími v lidském organizmu, jejich rozsah, prolínání, úplnou komplexitu, souvztažnost, mnohovrstevnatost, nonlokalitu a z toho plynoucí i okamžitou současnost, ve které řečené děje probíhají. Sebezkušenost zaměřená na bližší rozpoznávání našich sociálních vztahů včetně pracovních, rodinných interakcí, osobnostních kvalit, našeho temperamentu, charakteru, schopnost pracovat v kolektivu a řídit skupinu, odhalování naších nevyřešených osobních a rodinných vztahů, našich předpokladů k terapeutické práci, noření se do našich “třináctých komnat”, vynášení a znovuprožívání jejich byť traumatizujících a traumatických, emočně negativních obsahů, to vše a různé další varianty a přesahy, přinášejí vždy pouze částečnou psychoemoční přípravu k terapeutické a supervizní práci. Ze své praxe vím, že ne vždy je znovuprožívání obtížných životních situací prospěšné.
Sebezkušenost z mého pohledu by měla vždy obsahovat prvek osobnostní analýzy (charakter, morálně volní vlastnosti, temperament, komplexní zdraví, osobnostní předpoklady pro práci terapeuta či supervizora, etc.) i s rodinnými, společenskými a vztahovými úrovněmi vedoucími k zjištění osobnostních předpokladů pro práci terapeuta či supervizora. V muzikoterapii, ve vědě i v životě uplatňuji celostní přístup, ze kterého vyplývá i další součást sebezkušenosti a tou je osobní transformace. Zde bychom mohli vyjmenovat celou řadu obsahů tohoto termínu. Použiji své stručné vysvětlení. Člověk ve svém vývoji prochází celoživotně určitým specifickým vývojem. Utváří si názor na svět, na své okolí, společnost, ve které žije, má sociální, pracovní, rodinné a osobní vztahy. Pracuje také na tvoření vnímání sebe sama tedy vztahu k sobě samotnému. Jednoduše řečeno člověk se učí žít a fungovat i přežít v podmínkách, které ho obklopují. Zajisté se učí ve školách i ve škole života. To vše by mu mělo přinést schopnost dožít se důchodového věku. Nicméně chápání a vnímání světa je určováno většinovým světovým názorem, který vědomě i nevědomě instalujeme do svých životů a je jím určován chod naší společnosti ve všech úrovních, systémech v částech i v celku. Vše je mu podřízeno. Věda, školství, medicína, státní správa, organizace společnosti, vztah k naší planetě, přírodě i vesmíru, naše názory na život a svět a naše fungování v něm, to vše je podřízeno všudy přítomnému určujícímu světovému názoru. Projevuje se ovšem i na našem zdraví a to velice výrazně. V současnosti vládne světu materialistický světový názor, i když se to někomu nemusí líbit, nevnímá to a ani si to často neuvědomuje. Dostávám se pomalu k naší muzikoterapeutické sebezkušenosti. Zmínil jsem se, že zastávám celostní neboli holistický světový názor. Sám jsem musel v určitém věku projít osobní transformací, abych mohl začít praktikovat celostní muzikoterapii. Nejprve ovšem stručné a velice základní vysvětlení pojmu celostní světový názor. Celostní světový názor má ve svém filozofickém základu celostní přístup ke Světu, Vesmíru, přírodě i člověku a všemu co se nachází v tomto nesmírném interaktivním komplexním systému, ve kterém je vesmír tvořen hierarchickými in-formovanými poli, funguje nonlokálně, je organizován holograficky, je záměrný, smysluplný, heterogenní a funguje v něm Vesmírný hierarchický řád, jenž se promítá i do naší pozemské existence. Člověk jako živý biologický organizmus existuje a funguje v oblasti smyslově fyzikální, neméně však v oblasti nadsmyslové, tedy transpersonální, metafyzické. Pokud se člověk vydá na cestu terapeuta se zmíněným celostním přístupem, musí nutně projít i zmíněnou osobnostní transformací. Vše se najednou změní a tak se člověk musí vlastním přičiněním změnit také. Popis osobnostní transformace by zabral mnoho místa, a tudíž nám bude muset postačit vědomí, že něco jako osobnostní transformace existuje a že je dle mého mínění nedílnou součástí sebezkušenostního výcviku. V rámci muzikoterapeutického odborného vzdělání a výcviku adepti celostní muzikoterapie procházejí teoretickou, praktickou ovšem i prožitkovou částí. Zde jsou stavěni všichni beze zbytku před novou kvalitu, úroveň, rozsah i hloubku a kvalitu zcela nových prožitkových situací. Musí se s tím nějak vypořádat, určitým způsobem vše utřídit, zpracovat a přidat ke svému dosavadnímu prožitkovému potenciálu, který zasahuje do všech částí člověka. Kvalitativně nové prožitky, vjemy, emoce, psychosomatické průběhy a reakce, to vše je silné, neznámé a zcela nové. A jsme najednou u další zásadní položky sebezkušenostního výcviku. Jinak řečeno musí do něj patřit i prožitková část, kterou obdrží při skupinových muzikoterapiích, pasivních, aktivních i kombinovaných formách a zvláště při individuálních prožitkových pasivních muzikoterapiích. Shrnu stručně řečené. Sebezkušenost a sebezkušenostní výcvik by měli bez dalšího obsahovat všechny zmíněné části a úrovně. Sebezkušenost psychologická a psychoterapeutická, osobní transformace, prožitková sebezkušenost, zátěžová sebezkušenost (zátěžové, krizové a mezní situace i situace na hranici psychosomatických a emočních sil) a životní zkušenost, to jsou dle mého nezbytné součásti terapeutické sebezkušenosti a sebezkušenostního výcviku. Všechny vyjmenované by měly být zastoupeny rovnoměrně a vyváženě. Žádná by neměla převládat. Situace v ČR je zatím jiná, nicméně řečené složení sebezkušenosti aplikujeme již patnáctým rokem při vedení odborného muzikoterapeutického výcviku na Univerzitě Palackého v Olomouci, nyní již desátým rokem na ICV FF UP Olomouc. V Evropě již pokročili o něco dále a v materiálech EMTC – Evropské muzikoterapeutické konfederace se můžeme dočíst, že právě prožitková část při skupinové a individuální muzikoterapii je součástí sebezkušenosti nutné pro každého muzikoterapeuta a je také takto uznávána. Snad k tomu v ČR dojdeme rovněž a v brzké době.
Závěrem musím říci, že ve všech oborech vědeckého bádání, veškeré lidské činnosti i fungování lidského společenství na Zemi se čím dál zřetelněji jeví potřeba celostního a transpersonálního přístupu ve všech položkách lidské existence a fungování lidské společnosti. Je to cesta dalšího neomezeného rozvoje lidstva v rámci přirozeného udržení života na Zemi, bez ničení přírody a naší planety všeobecně. Ze všech zmíněných důvodů, a pro podstatu existence života i Vesmíru samotného, aplikujeme obecně celostní přístup v celostní muzikoterapii (metoda CMLH) v jeho metodologickém i filozofickém významu. Po celém světě vidíme mnoho předních vědeckých pracovníků i vědních disciplín i oborů uvědomujících si nutnost změny vědeckého paradigmatu. Z mnohých vyjmenuji alespoň některé: Ervin László, Rupert Sheldrake, Frytjof Capra, Stanislav Gróf, Wilhelm Reich (již nežije), Peter Russell, David Joseph Bohm, Karl Pribram, Holger Kalweit a na počátku moderního myšlení strmící řecký Platón. 

On:
In: HUDBA, PaedDr. Lubomír Holzer

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. "LH Metodu" celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Vážený pane doktore, mohl byste blíže objasnit podstatu celostní muzikoterapie a vámi vytvořené metody CMLH – celostní muzikoterapie Lubomíra Holzera?
Děkuji, Blahová.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den vážená paní Blahová, děkuji za váš dotaz.
Odpověď vyžaduje bližší pohled na podstatu muzikoterapie jako takové. Definice se po celém světě značně liší a nejsou sourodé, neboť muzikoterapeuti mají různá východiska a různé přístupy. Vědecká metodologie je nicméně jednoznačná. Každá disciplína, pokud má být jednoznačně vědecky artikulována a deklarována, musí být opřena o jasný a jednoznačný světový vědecký názor předkladatelů. To platilo vždy a platnost této preambule pokračuje i nyní. V historiografii vědy obecně vidíme stále se opakující přístupy, i když mnohdy s přívlastkem neo – jako například neodarwinismus a podobně. Základní polohy světového vědeckého názoru jsou tři – materialistický světový názor, idealistický světový názor, dualistický světový názor a v současnosti mající stále větší počet vědeckých zastánců, holistický – celostní světový názor. Jako jistou paralelní formu vidíme i transpersonální či holotropní vědecký světový názor. Bližším popisem zmíněných názorů se zde nebudu zabývat, ovšem je to vskutku napínavá historie i současnost, velké dobrodružství. Nyní blíže k celostní muzikoterapii. Jak z názvu vyplývá, je opřena o jasně a pregnantně deklarovaný vědecký holistický, česky celostní názor, přístup ke světu a všemu v něm i mimo něj. Celostní přístup obsahuje vše materiální, tedy smyslově fyzikální, a navíc oblast tzv. in-formovaného Vesmíru. Současně zde pregnantně zaznívá prostor transpersonální, tedy to, co přesahuje lidskou pozemskou existenci uvnitř viditelného vesmíru. Je dobré si uvědomit, že námi pozorovaný vesmír je dle astrofyziků, astronomů i kosmologů tvořen pouze čtyřmi procenty hmoty, kterou můžeme našimi přístroji určitým způsobem pozorovat, zachytit a zaznamenat. Ostatních devadesát šest procent je tvořeno 73 % tzv. temné energie a 23 % temné hmoty. Jsou to vědecky uznané veličiny, jejichž podstatu neznáme a nejsme schopni je měřit, pozorovat ani technologicky zachytit, zaznamenat. Už tento vědecky přijatý fakt nás musí uvádět v úžas a pochybnosti o našich technických, smyslových a intelektuálních schopnostech. Znamená to, že skutečně nás obklopuje vesmír naplněný něčím, co jsme vypočítali a teoreticky zdůvodnili, nicméně to je vše, co k tomuto problému můžeme říci. V lidské historii i současnosti se vine jako červená nit oblast duchovní a s ní spojené nejrůznější náboženské konfese, systémy víry a ideologie. Zkrátka lidstvo vnímá a přijímá fenomén duchovna celkem běžně a rozličnými postupy a obřady s ním pracuje ve svém každodenním životě. S tím souvisí i oblast, kterou nazýváme lidská duše a lidský duch. Jsou to všechny pojmy a obsahy z oboru iracionálního myšlení, cítění a prožívání. Spíše můžeme použít pojmy víra a hluboký duchovní či transpersonální prožitek. Zase nebudu zabíhat do přílišných podrobností. Již se blížíme k pojmu celostní muzikoterapie. Co tedy vlastně znamená pojem holistický, celostní? Prvně musím říci, že jde o termín filozofický a nikoliv kvantifikující, jak se někteří i čeští muzikoterapeuti mylně domnívají.
Celostní muzikoterapie, jak z názvu vyplývá, má ve svém filozofickém základu celostní přístup ke Světu, Vesmíru, člověku a terapii samotné. V pojmu „celostní“ je rovněž obsažen transpersonální i duchovní přístup. CMLH působí primárně v oblasti smyslově fyzikální, hudebně terapeutické a neméně v prostoru, který nazývám duchovně-energetickým, tedy v oblasti nadsmyslové, transpersonální, metafyzické. Celostní muzikoterapie působí vždy komplexně na fyzickou, psychickou, emoční, sociální, energetickou, duševní a duchovní složku lidského bytí. Zrovna tak jsou komplexní její účinky. Primárně pozorovaným, prožívaným i reflektovaným účinkem je rychlé zklidnění klientů, postupná relaxace (od mělké až po hluboké stavy), postupné odeznění emočních, psychických i tělesných tenzí a spazmů. Vše se děje fyziologicky a zcela přirozeně. Měřitelnými efekty jsou zpomalení a zklidnění tepové a dechové frekvence, ustálení krevního tlaku, přechod elektrické aktivity mozku na EEG z hladiny β – beta (18-35 Hz) do relaxační hladiny α – alfa (8-14 Hz) a u některých relaxujících i hlouběji do hladiny θ – théta (3,5-7,5 Hz) mozkových elektrických vln. Lékařské i muzikoterapeutické výzkumy rovněž prokazují při dlouhodobém působení celostní muzikoterapie výrazné posílení imunity. Výzkumy rovněž potvrzují zvýšení tvorby NK buněk (natural killer cell – „přirozený zabíječ“), velkých bílých krvinek zaměřených na boj s choroboplodnými zárodky i s nemocemi samotnými a postupné vyladění všech tělesných systémů a funkcí. NK buňka je velká buňka imunitního systému. NK buňky jsou schopné zabít nádorové buňky či buňky napadené viry. Specifická hudba používaná celostní muzikoterapií působí až na buněčné úrovni lidského organizmu. Energizuje a harmonizuje buněčnou tekutinu přirozeně a fyziologicky, čímž optimalizuje všechny buněčné fyziologické mechanizmy včetně energetických a metabolických.
U klientů s poruchami chování a emocí a agresivních, i u klientů s poruchami autistického spektra, vždy dochází ke zklidnění a pominutí agresivního chování a dalších jinak pro jejich chování charakteristických průběhů. Celostní muzikoterapie – CMLH – pracuje široce s klienty s mentálním postižením a kombinovanými vadami i s klienty s psychickým onemocněním. Celostní muzikoterapii velice významně uplatňujeme jako specializovaný prostředek nonverbální terapeutické komunikace v oblasti podpory komunikativních kompetencí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v celé oblasti zdravotního postižení, s narušenou komunikační schopností nebo s absencí verbální komunikace, s úplnou absencí komunikace a s poruchami chování a emocí, soustředění, učení, rovněž pro klienty z autistického spektra a klienty s Aspergerovým syndromem, ADHD – LMD, klienty s epilepsií, poruchami smyslového vnímání, poruchami plynulosti řeči a s kombinovanými vadami. Muzikoterapii také aplikujeme s úspěchem při práci s psychiatrickými, neurologickými a onkologickými klienty a v oblasti neonatologie. Rozvíjející se oblastí je již delší dobu použití CMLH při práci se seniory, se seniory s Alzheimerovou chorobou, s demencí i s Parkinsonovou chorobou. Zde opět pozorujeme výrazný muzikoterapeutický účinek a potenciál. Celostní muzikoterapii chápeme jako univerzální terapeutický prostředek bez známých kontraindikací pro všechny potřebné, ze všech oblastí zdravotního či sociálního zařazení.
Celostní muzikoterapie pracuje v oboru přírodních akustických zákonů platících v pozemském prostředí. Jejich projevem je takzvané přirozené ladění, což znamená zcela charakteristické intervalové uspořádání vztahů mezi tóny. Dnešní hudba ovšem většinově používá ladění temperované, upravené, lišící se frekvenčně a intervalově od ladění přirozeného. Lidskému organizmu z muzikoterapeutického pohledu nejadekvátněji odpovídá již zmíněné ladění přirozené, neboť jsme součástí přírodních zákonů biologických i fyzikálních. Přírodní akustické fyzikální zákony, které určují pravidelné kmitání rezonančních těles, schopných tak vydávat tóny, nám dávají k použití ladění přirozené. Člověk, jenž je součástí zmíněných přírodních zákonů a tím pádem i celý jeho organizmus rovněž, nejpozitivněji intereaguje na hudbu hranou právě v ladění přirozeném. Dokladem řečeného jsou četné vědecké výzkumy probíhající již minimálně dvacet roků po celém světě. Nicméně historie a živá hudební i šamanská tradice mnoha doposud existujících přírodních národů nám zmíněná fakta dokládají více než výmluvně svou mnoha tisíciletou existencí.
Hudba hraná a zpívaná v přirozeném ladění je tudíž pro muzikoterapeutické účely ideální, nejvhodnější a nejúčinnější. Souzní a ladí s člověkem na všech úrovních, ve všech systémech a funkcích. Zmíněná specifikace spolu s používáním ručně vyráběných nástrojů z přírodních materiálů činí z celostní muzikoterapie unikátní muzikoterapeutickou metodu mající prokazatelně jedny z nejhlubších a nejúčinnějších terapeutických účinků, v mnoha parametrech vysoce přesahujících možnosti i účinky velké části jiných muzikoterapeutických přístupů i současných psychoterapeutických metod. Vše ovšem zásadně závisí na odbornosti, výcviku, praktických zkušenostech, schopnostech a osobnosti muzikoterapeuta samotného. Muzikoterapeutický kurz, výcvik, výuka, by měly být vždy opřeny o zřetelně deklarovanou muzikoterapeutickou metodu (s minimálně desetiletou terapeuticky úspěšnou a pozitivně evaluovanou praktickou historií) opírající se o jasně formulovaný světonázor a konkrétní etický kodex muzikoterapeuta, což zároveň znamená, že výsledek celostní muzikoterapie je vždy podmíněn zmíněnými parametry, kvalitou osobnosti jednoho každého muzikoterapeuta, neméně však jeho odborným výcvikem a celoživotním vzděláváním. Jedině dlouhodobě dokumentované výsledky (například ve formě individuálních záznamů a kazuistik) přímé muzikoterapeutické práce mohou být potvrzením úspěšnosti muzikoterapeutického procesu a rovněž potvrzením kvality muzikoterapeuta samotného.
Celostní muzikoterapie – CMLH – je tedy i výsledkem zmíněné praktické, teoretické i výzkumné práce všech zúčastněných muzikoterapeutů, absolventů i praktikujících. Celostní muzikoterapie má univerzální použití a nejsou u ní známy žádné kontraindikace. Všechny pospané jevy a terapeutické výsledky jsou průběžně zkoumány dlouhodobou dobrou praxí, potvrzovány konkrétními kazuistikami a evaluovány nepřetržitým empirickým výzkumem všech dlouhodobě pracujících celostních muzikoterapeutů v ČR i v zahraničí.
Ve všech oborech vědeckého bádání, veškeré lidské činnosti i fungování lidského společenství na Zemi se čím dál zřetelněji jeví potřeba celostního a transpersonálního přístupu. Je to cesta dalšího neomezeného rozvoje lidstva v rámci přirozeného udržení života na Zemi, bez ničení přírody a naší planety všeobecně. Ze všech zmíněných důvodů, a pro podstatu existence života i Vesmíru samotného, aplikujeme obecně celostní přístup v muzikoterapii v její praktické, výukové a výcvikové části a v metodologickém přístupu i filozofickém základu.
Vážená paní Blahová moje odpověď je rámcová a základní. Popis metody celostní muzikoterapie CMLH je zde učiněn skutečně fundamentálně. Nyní by bylo třeba popsat CMLH metodu v praxi s jejími kazuistikami a výzkumy. Na shledanou, Lubomír Holzer.

On:
In: HUDBA, PhDr. Dana Novotná, Ph. D., PORADNA

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Hezký den, pracuji s dětmi v mateřské škole a poslední dobou se stále více setkávám s dětmi, které mají nějaký hlasový problém (huhňavost, chraptivý hlas). Můžete mi, prosím, poradit, jak nejlépe citlivě postupovat při nápravě? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, paní kolegyně,
máte pravdu, že se dnes stále častěji setkáváme s nedostatky v hlasovém projevu dětí. Hlasová onemocnění v dětském věku jsou obvykle způsobena hlasovým přemáháním. K dětské chraptivosti může dojít z tzv. překřičení, kdy dítě využívá při mluvě tvrdý hlasový začátek, který je i neekonomický (spotřebuje mnohem více dechu). Děti by neměly zbytečně přepínat hlasivky (při překřikování, fandění, vyluzování inspiračních zvuků). V případě dětské huhňavosti by chtělo zjistit, zda nejde o fyziologickou příčinu. Zde by bylo vhodné doporučit rodičům konzultaci s odborným lékařem (foniatrem). Ideální je být pro dítě vzorem hodným nápodoby (pečovat o své vlastní hlasové zdraví). Zároveň dodržovat i v prostředí MŠ veškeré zásady hlasové hygieny (uvolněnou a měkkou mluvu, zřetelně artikulovaný projev v přirozené dynamice a poloze (zbytečně “neforzírovat”, příliš hlasitě sborově nerecitovat, apod.). Vhodným prostředkem jsou samozřejmě hry se slovy, říkadla, rozpočítadla a písně, kdy podporujeme správné frázování a hospodárně pracujeme s dechem. Dovolím si ještě jeden osobní postřeh – dcera při vstupu do první třídy moc stála o to, aby kromě flétny a keramiky, mohla chodit i na jak se domnívala – kroužek logopedie, protože tam bylo hodně dětí. Přála bych Vám a Vašim dětem, aby jich tento zmíněný kroužek muselo navštěvovat co nejméně.

On:
In: HUDBA, PaedDr. Lubomír Holzer, PORADNA

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. "LH Metodu" celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Pane doktore, jaké jsou možnosti studia muzikoterapie v ČR ?
Děkuji za odpověď.
S pozdravem D.M.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den vážená paní Mohelská. Váš zájem o muzikoterapie mě velice potěšil. Situace v ČR je mírně nepřehledná. Působí zde státní instituce – univerzity a vysoké školy, soukromé školy, soukromé vzdělávací instituce a subjekty a jednotlivci nabízející vzdělávání v muzikoterapii. Dalším faktorem jsou kurzy a výukové programy mající akreditaci ministerstva školství – MŠMT nebo ministerstva práce a sociálních věcí. Vedle nich stojí subjekty bez jakékoliv akreditace, spoléhající na účinnost reklamy a masmédií i sociálních sítí. Všechny jmenované skupiny můžeme dále rozdělit podle zaměření muzikoterapie samé. Z tohoto pohledu vidíme vzdělávací kurzy se zaměřením na celostní muzikoterapii, antroposofickou muzikoterapii, transpersonální muzikoterapii, ergoterapeutickou muzikoterapii, rehabilitační a fyzioterapeutickou muzikoterapii. Zmíněné směry se mohou vzájemně prostupovat a kombinovat, což se v praxi i děje. Vedle těchto cíleně metodologicky a disciplinárně vyhraněných směrů a přístupů k muzikoterapii existují vzdělávací programy, které nemají metodologické ani specifické disciplinární zaměření. Podle mého rozdělení sem patří tzv. edukační muzikoterapie a muzikoterapie opřené o psychoterapii. Vedle všech vyjmenovaných skupin se formují nové přístupy, které se metodologicky opírají a zvuk a hudbu samotnou, což jsou sound therapie a mnohé příbuzné. Z popsaného vidíme, že možnosti jsou, jen si vybrat dle svého zaměření a představ o muzikoterapii. Další problematickou oblastí jsou akreditace samotné. Ještě v roce 2012 udělovalo akreditace na zmíněné kurzy MŠMT. Pak ovšem zasáhl do hry nějaký genius, možná skupina géniů bez povědomí a znalosti o stávající praxi a již fungujících systémech vzdělávání a rozdělil muzikoterapeutické akreditace podle použití do resortů. V praxi to znamená, že pokud je vzdělání určeno pro pedagogické pracovníky a psychology řeší akreditace MŠMT. Pokud však mají být muzikoterapeuti školeni pro resort MPSV, například do sociálních služeb, musí mít vzdělávací programy akreditaci MPSV. Což je holý nesmysl, neboť všechno vzdělávání i instituce spadají pod MŠMT a nikoliv MPSV. Jediné ministerstvo vnitra – MV, má svoje vlastní školy ve své gesci. Jsme svědky naprosté systémové chyby, která není ze strany ministerských úřadníků žádným způsobem reflektována ani vnímána, natož řešena. Ale zpět k MPSV, které akredituje pouze krátkodobé programy, neboť pracovníci v sociálních službách například, mají povinnost absolvovat ročně 24 hodin dalšího vzdělávání. V ohledu k muzikoterapii je to naprosto nedostačující. Stačí se podívat do závazných dokumentů evropské unie a ihned vidíme zásadní rozpor. Požadavky EMTC na vzdělání profesionálních muzikoterapeutů jsou obsahem i rozsahem také zcela někde jinde.
Nicméně zpět do reality vzdělávacích institucí. Všimnu si pouze těch akreditovaných kurzů ať už MŠMT nebo MPSV. Nejdříve promluvím za sebe. Od roku 2003 nepřetržitě běží na Univerzitě Palackého vzdělávání v kurzech celostní muzikoterapie.
Celostní muzikoterapie jako taková, existuje v České republice již od roku 1991 ve formě metody „CMLH – Celostní muzikoterapie Lubomíra Holzera“ (je podstatné si uvědomit, že termín „celostní“ má filozofický význam i základ a nikoliv popisnou funkci). Zmíněnou metodu Lubomír Holzer vytváří a dále rozvíjí již více než 27 let a je jejím výhradním autorem. Její kořeny ovšem spadají do roku 1983. Od roku 1983 se L. Holzer zabývá muzikoterapií, tj. třicet pět roků muzikoterapeutické praxe, což značí cca minimálně 22.000 hodin přímé muzikoterapeutické praxe s dětmi, mládeží a klienty s postižením mentálním, smyslovým, tělesným a kombinovanými vadami, klienty s poruchami autistického spektra a ADHD, s nejrůznějším zdravotním postižením, s logopedickými a etopedickými klienty a s klienty z ostatních zdravotních a sociálních skupin. Je autorem vlastní, zcela původní metody celostní muzikoterapie – CMLH, kterou vytváří od roku 1991 a jejíž počátky, jak už bylo řečeno, leží již v roce 1983. Celostní muzikoterapii můžete nyní studovat v rámci kurzů celoživotního vzdělávání na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Výuka Celostní muzikoterapie na UP Olomouc je v ČR jediným komplexním systémem vzdělávání v muzikoterapii na nejvyšší odborné úrovni s garancí univerzity a dlouhodobou akreditací MŠMT, která je platná zvláště pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, nicméně je určena rovněž pro celou oblast sociálních služeb i pro zdravotnický nelékařský personál. Studují u nás ovšem i lékaři. Celostní muzikoterapie se prakticky uplatňuje v rezortech MŠMT, MPSV i MZ. Takový je současný stav. Potřeby a projevy praxe jsou vždy v předstihu oproti představám jednotlivých rezortů. Jako jediný v České republice je zmíněný systém vzdělávání v celostní muzikoterapii na ICV FF UP Olomouc uznáván v celé Evropské unii, v Anglii a jinde ve světě. Dokladem toho jsou zahraniční studenti ze Slovenska, Polska, Srbska, z Filipín a v současnosti i z USA (absolventi kurzů působí v zahraničí, na území EU i mimo EU), kteří se od roku 2008 hlásí ke studiu nepřetržitě a kteří ve svých zemích celostní muzikoterapii praktikují. Nyní máme již více než třicet absolventů ze zahraničí. Studium probíhá v rámci kurzů celoživotního vzdělávání na ICV FF UP Olomouc. V současnosti má tři navazující stupně. Každý má tři semestry: CM 1 – 180 hodin, CM 2 – 180 hodin a CM 3 – 370 hodin prezenční výuky. Účastníci tedy mohou absolvovat celkem 730 hodin muzikoterapeutického odborného, praktického a prožitkového výcviku a výuky. Součástí CM 3 je rovněž sebezkušenostní výcvik a supervize. Studenti a absolventi provádějí již během studia praxi, která u mnohých dosahuje několika set hodin přímé muzikoterapeutické činnosti. Absolventi všech tří stupňů celého studia kurzů celostní muzikoterapie (CM 1 – CM 3) jsou v ČR nejkomplexněji a na nejvyšší úrovni připravení pro výkon profese muzikoterapeuta (ta sice zatím není v rejstříku povolání MPSV, ale legislativní rámec zajisté brzy dožene již fungující praxi. Po řádném ukončení každého stupně obdrží absolventi osvědčení o jeho absolvování. Osvědčení je uznávané v celé Evropské unii i jinde v zahraničí, jak dosvědčuje živá praxe našich zahraničních absolventů. Obsahem i rozsahem studium v kurzech CM zcela odpovídá evropským standardům a ve většině položek jejich požadavky přesahuje. Odborným garantem a hlavním vyučujícím studia je PaedDr. Lubomír Holzer. V rámci výuky působí i další lektoři z Pdf UP Olomouc: Prof. PaedDr. Milan Valenta Ph.D., Mgr. Michal Růžička, Ph.D., Mgr. Oldřich Müller, Ph.D. Z oblasti psychologie, psychoterapie, sebezkušenostního výcviku a supervize v kurzech celostní muzikoterapie lektorují Mgr. Lubomír Smékal a PhDr. Ludmila Piňosová.

Viz také: http://icv.ff.upol.cz/index.php/muzikoterapie-1/
www.muzikoterapie.net a
www.muzikoterapie.art

Zde by bylo dobré pohovořit detailněji o celostní muzikoterapii a metodě CMLH detailněji. Váš dotaz ovšem nesměřuje tímto směrem. Pojďme tedy zpět k vašemu dotazu.

Pokud jsem informován o dlouhodobě fungujících a běžících kurzech muzikoterapie na jiných místech v ČR, musím zmínit ještě Akademii Alternativa v Olomouci. Existují i další nabídky vzdělávání v muzikoterapii. Jedná se ovšem o krátkodobé i jednodenní kurzy, které nesplňují požadavky na skutečně odborné vzdělání a výcvik v muzikoterapii. Průběžně vznikají další subjekty nabízející vzdělání v muzikoterapii, patřící však v naprosté většině do oblasti bez akreditace a bez nepřetržité dlouhodobé historie, tudíž se z těchto důvodů o nich nerozepisuji. Ostatně internet nás dostatečně a přehledně informuje o možnostech. Musím na závěr dodat a doporučit následující. Pokud už se chcete vzdělávat odborně v muzikoterapii, projít muzikoterapeutickým výcvikem, věnujte dostatečnou péči vyhledání patřičných institucí a systémů vzdělávání. Pokud vás něco zaujme, vezměte si reference, hledejte informace u absolventů, v praxi a ve svém okolí. Říkám to z vlastní zkušenosti a ze zkušenosti mých studentů a absolventů. Mohli byste například po absolvování a zaplacení přijímacího pohovoru smutně sedět v parku na lavičce a přemýšlet co dál, neboť jste až při pohovoru zjistili, že to takto nechcete. Hodně zdaru a na shledanou, Lubomír Holzer.

On:
In: HUDBA, PaedDr. Lubomír Holzer, PORADNA

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. "LH Metodu" celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, pane doktore.
Zabýváme se vzděláváním TOP manažerů a vysoce kvalifikovaných odborníků ve firmách. Syndrom vyhoření, únavový syndrom a jiné problémy z přepracování neohrožují jen tyto lidi, ale i všechny pracovníky pomáhajících profesí. Máte s těmito lidmi zkušenost? Může jim celostní muzikoterapie či jiná muzikoterapie pomoci? Jaká byste měl doporučení ? Jaká máte doporučení pro práci muzikoterapeuta s touto cílovou skupinou?

Děkuji Vám za odpověď.
Ing. Helena Boráková, CSc.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den Paní Boráková. Omlouvám se za delší čas k zodpovězení vašeho dotazu. Nakonec ovšem všem odpovím. Děkuji za trpělivost a pochopení. I já se zabývám vzděláváním TOP manažerů a firmy si mě najímají na řešení krizových situací v týmech a na teambuildingy.
K vašemu dotazu. Syndrom vyhoření a další jmenované mezní stavy plynoucí z přepracování, permanentního stresu, vnitřní nespokojeností se systémem a často i z frustrace z toho co člověk dělá a jestli to má vůbec dělat, jsou témata, kterými se jako muzikoterapeut zabývám dlouhodobě a permanentně. Patří to k mé práci a sám musím věnovat pozornost i sobě, osobní prevenci a být tak říkajíc stále v odpovídající kondici, abych mohl vůbec svou práci muzikoterapeuta a všechny ostatní své profese a svá zaměření i profesionální činnosti na nejvyšší úrovni zvládat. Podívejme se blíže na vlastní příčiny jmenovaných krizových a mezních stavů.
Člověk dnešního typu je postižen systémovým tlakem na neustálý maximální výkon i na jeho trvalé zvyšování. Naše pracovní zatížení a význam naší práce je skutečně zaměřeno čím dál více pouze na měřitelný výkon a podle toho jsme i hodnoceni. Člověk v této honbě za prací, za prestiží, úspěchem za “bohatstvím a slávou” je lapen již dopředu v systémové pasti, na které se ovšem výraznou měrou sám podílí.

Relaxace, meditace a stavy jednoty jsou pro dnešního člověka prevencí syndromu vyhoření, celkové únavy, depresivních stavů i stavů selhávání organizmu. Řečené terapeutické, hluboce prožitkové stavy nám mohou být velice nápomocny při odbourávání stresu, psychoemočních a psychosomatických zátěží, při jejich zvládání a překonávání. Naučme se hluboce komplexně, celostně odpočívat a získávat síly pro další příjemný a tvůrčí život naplněný radostí, štěstím a zdravím.

Člověk moderní doby je velice aktivní a konzumní. Pracuje, vydělává peníze, spotřebovává, stará se o rodinu, baví se, sportuje, snaží se tzv. relaxovat, aktivně odpočívat.
Užívá si volna, baví se, relaxuje pohybem, adrenalinem, relaxuje v lázních, na masážích. Cvičí jógu, Tai Chi, Pilates a mnohé další. Lidé chodí na koncerty, na procházky, jiní štípou dřevo. Vše zmíněné jsou určitě skvělé formy cvičení těla a aktivního odpočinku. Existuje i skupina extrémních adrenalinových sportů, které mnozí považují za relax. Při jejich provozování jde často o život, minimálně vždy o zdraví, mám na mysli zdraví tělesné.
Člověka tvoří v základní struktuře organizmu tělo a mysl, přeneseně sóma a psyché. V souvislosti s tím hovoříme o psychosomatice. Naše mysl je neustále plná myšlenek a řešení, mnohdy i konfliktů. Očekáváme, předpokládáme, chceme být šťastní, spokojení a zdraví. Naše podvědomí obsahuje značné množství vzorců myšlení a chování, které mohou být pozitivní, neutrální i negativní, mnohdy také zastaralé, přetrvávající z dětství. Často s námi naše podvědomí hraje “hry o život”. Záleží vždy na jeho dominantním obsahu a nastavení. Jindy se nás snaží podvědomí ovládnout. U mnoha lidí je podvědomí v souladu s jejich životním nastavením. Pak je vše v pořádku. Mohou však nastat i opačné případy. Emoce myšlenkové pochody často spouštějí a zvýrazňují, mnohdy iniciují. Psycho emoční procesy se vždy somatizují, ztělesňují. Pokud se jedná o pozitivní emoce a obsahy, vše je v pořádku. Část zmíněných procesů mívá ovšem i negativní obsah a dopad. V člověku vznikají tak zvané emoční bloky (dále jen EB), které se usazují ve formě tzv. emočních sedimentů (dále jen ES) ve všech úrovních, systémech, strukturách, částech i funkcích lidské bytosti. Cvičením ani masážemi EB neodstraníme. Jsou uloženy hluboce v našem organizmu a odolávají terapeutickým pokusům k jejich odstranění a vyčištění. ES jsou velice těžce přístupné, nicméně máme je v sobě všichni. Příčinu jejich vzniku vidím jednak v rovině osobní, což jsou různá traumata i mikrodramata, frustrace a stresy od narození až do dospělosti. Druhá významná příčina je v našem okolí, v systémech, ve kterých už minimálně dva tisíce let žijeme. Pro dnešního člověka v organizační struktuře globální společnosti, v jejím primárním nastavení “výroba-prodej-spotřeba-zisk-moc” a rovněž v globálním konzumním a spotřebitelském životním stylu orientovaném na úspěch, bohatství, moc a slávu. Paralelně s tím spolupůsobí velká řada vlivů a stresorů emočních, psychických, mentálních, fyzických, zdravotních, sociálních, ekonomických, politických, vojenských i náboženských. Všechny vyjmenované vlivy se podílejí na našem zdraví či nemoci, spokojenosti či rozladěnosti. Často jsou zdrojem i syndromu vyhoření a ostatních mezních i rizikových stavů, na které tzv. “relax” nestačí ani náhodou. EB vytvářejí ES, velice tuhé, těžce prostupné emočně psychosomatické a energetické struktury. Otevřít je a vyčistit lze. Ptáte se jak na ně? Prostředkem nám jsou změněné a mimořádné stavy vědomí, dosažené přirozeně a fyziologicky bez použití cizích látek, zejména psychotropních, jejichž použití má vliv na psychiku člověka spočívající především ve změně vnímání reality a halucinogenních látek majících schopnost způsobovat změny vědomí a vnímání. Zmíněné látky mohou být rostlinného či farmaceutického původu. Postupy imitující použití zmíněných substancí rovněž nejsou pro člověka nejideálnější.
Cestou k dosažení mimořádných a změněných stavů vědomí nám budiž hluboká komplexní prožitková relaxace, celostní meditace a nejvyšší úroveň stavu bez myšlení tak řečený “stav jednoty”. Otázkou tedy zůstává jakým způsobem těchto mimořádných stavů vědomí dosáhnout? Zmínil jsem stav bez myšlení. Tím mám na mysli průběhy v našem vědomí, v naší mysli, kdy vědomé myšlenkové procesy neprobíhají a jsou nahrazeny mimořádnými, či změněnými stavy vědomí. Můžeme je označit jako stavy tzv. “bez těla a bez myšlení”. Pokud si efektivně a hluboce neodpočine naše vědomí a mysl, naše psýché a emoce, nemůže odpočívat ani naše fyzické tělo – sóma. Musíme si rovněž uvědomit, že mysl, vědomí, podvědomí, emoce a psýché nejsou lokalizovány pouze v našem mozku, nýbrž jsou rozloženy v celém našem organizmu a ve všech jeho systémech, funkcích i částech. Jednou z cest k dosažení zmíněných efektů stavů bez myšlení s “prázdnou hlavou” ke komplexnímu odpočinku, jsou relaxační a meditační postupy celostní muzikoterapie. Člověk se učí nějaký sport a musí ho trénovat. Stejné je to i s hlubokou relaxací a meditací. Většina dnešních lidí je neovládá. Neumíme skutečně komplexně odpočívat a nabírat nové síly k dalšímu životu. Vrcholní řídící pracovníci, lidé mající velkou odpovědnost, všichni, kteří pracují s lidmi, vzdělávají je, pečují o ně, jsou v takzvaně pomáhajících profesích, jsou dlouhodobě vystaveni možnosti vzniku syndromu vyhoření, únavovému syndromu, úplnému vyčerpání organizmu, ztrátě životních sil a motivací k čemukoliv a dalším zdravotním, osobním i sociálním problémům vznikajícím v souvislosti s dlouhodobým přepracováním. V dnešní společnosti neustále vzrůstá počet takových lidí i rizikových skupin. Mnozí se mylně domnívají, že sportem, fyzickou zátěží, aktivním odpočinkem, adrenalinovými aktivitami, uměleckými zážitky, hromadnými hudebními či kulturními akcemi, užíváním cizích látek a podobnými činnostmi si odpočinou, tzv. zrelaxují a získají nové síly do další práce a života. Do jisté míry ano, ovšem vždy jen částečně a pouze psychosomaticky. Hlubší oblasti našeho organizmu, které jsem zmínil výše, zůstanou netknuty. Známe mnohé příběhy vrcholných manažerů, používajících popsané psychosomatické aktivity a přece se kompletně zhroutili, ztratili sílu, chuť a motivaci do další náročné práce a života. Možným řešením a prevencí popsaných neblahých stavů je hluboká prožitková relaxace, meditace a stavy jednoty dosahované prostřednictvím postupů a technik celostní muzikoterapie, metodou CMLH (Celostní muzikoterapie Lubomíra Holzera). Zajisté je třeba cvičit i tělo a mysl. Důležité je zvolit komplexní přístup, zahrnující celého člověka ve všech částech, funkcích, orgánech i v celku.

Pokud bych se měl pokusit dále stručně rozepsat o fyziologické podstatě hluboké relaxace a meditace, dopouštěl bych se zjednodušení rozsáhlé problematiky, která si žádá další byť stručnější, ale odborný popis. Fyziologické procesy lidského organizmu probíhající při hluboké relaxaci a meditaci vedoucí do změněných a mimořádných stavů vědomí vyžadují alespoň základní vysvětlení a popis. Lépe by bylo učinit další speciální dotaz s touto tématikou. Nicméně řečné téma pojmenuji alespoň zcela základně: Podstatou zmíněných jevů je hluboká relaxace a meditace navozující tzv. alfa či théta hladinu elektrické aktivity lidského mozku trvající minimálně devadesát minut a vedoucí tudíž k prodloužené optimální homeostázi – optimální a delší dobu udržitelná acidobazická rovnováha krve dosahovaná pomocí zklidnění tepové a dechové frekvence (relaxovaný či meditační stav) se současným přechodem elektrické aktivity mozku do hladiny alfa a théta a stavu jednotného mozku. Měřitelnými efekty jsou zpomalení a zklidnění tepové a dechové frekvence, ustálení krevního tlaku, přechod elektrické aktivity mozku na EEG z hladiny β – beta (18-35 Hz) do relaxační hladiny α – alfa (8-14 Hz) a u některých relaxujících i hlouběji do hladiny θ – théta (3,5-7,5 Hz) mozkových elektrických vln. Lékařské i muzikoterapeutické výzkumy rovněž prokazují při dlouhodobém působení celostní muzikoterapie výrazné posílení imunity. Lékařské výzkumy rovněž potvrzují zvýšení tvorby NK buněk (natural killer cell – „přirozený zabíječ“), velkých bílých krvinek zaměřených na boj s choroboplodnými zárodky i s nemocemi samotnými a postupné vyladění všech tělesných systémů a funkcí. NK buňka je velká buňka imunitního systému. NK buňky jsou schopné zabít nádorové buňky či buňky napadené viry. Specifická hudba používaná celostní muzikoterapií působí až na buněčné úrovni lidského organizmu. Energizuje a harmonizuje buněčnou tekutinu přirozeně a fyziologicky, čímž optimalizuje všechny buněčné mechanizmy včetně metabolických.

Tolik popisně a velice orientačně k podstatě změněných či mimořádných stavů vědomí.
Terapie musí probíhat pravidelně a dlouhodobě. Výhodnější bude zaměřit se na prevenci syndromu vyhoření a dalších rizikových stavů. Zde se nám nabízí propracovaný systém postupů, technik a forem celostní muzikoterapie. Celostní muzikoterapie nabízí velice účinné preventivní i terapeutické prostředky metodou CMLH sloužící jako prevence syndromu vyhoření, únavového syndromu, celkového vyčerpání organizmu, psychosomatickému zhroucení, ztráty životních sil a motivaci k čemukoliv.

Na akcích pořádaných Muzikoterapeutickým centrem PaedDr. Lubomíra Holzera prožijete hluboké relaxace, meditace i stavy jednoty a získáte další podrobné informace k získání trvalého zdraví vlastním přičiněním.
Sledujte také naše weby: www.muzikoterapie.net, www.muzikoterapie.art

On:
In: HUDBA, PaedDr. Petr Petráš, PORADNA

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Jaké doporučíte hudební nástroje k doprovodu reprodukované nebo zpívané hudby?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.
 
Hudební nástroj pro dítě znamená možnost aktivně se zapojit. Dítě tak prostřednictvím nástroje vnímá rytmus, získává zkušenosti o možnostech zvuku, manuální zručnost. Používáním hudebního nástroje se zvyšuje estetický prožitek z prováděné hudby. U dětí, nejen postižených, slouží k rozšíření slovní zásoby i k rozvoji motorické dovednosti.
U nás využíváme jak tradiční hudební nástroje, např. Orffovy nástroje, tak netradiční hudební nástroje, které si děti v hodinách pracovní výchovy vyrobí samy s dopomocí učitele. Jako výchozí materiál jim slouží různé přírodniny jako mušličky, mušle, ořechové skořápky, kamínky, prostě všechno co vydává zvuk nebo pomocí čeho můžeme vyloudit nějaký zvuk. Ze dřeva pak můžeme vyrobit ozvučná dřívka, když do nich uděláme zářezy, jsou z nich drhla (třeme jimi o sebe). K výrobě chrastítek poslouží plastové nádobky s uzávěrem, nebo plechovky od limonád, či piva, které naplníme například drobným štěrkem. Využít můžeme i víčka od pet lahví apod. Zde se fantazii a kreativitě meze nekladou.
Velkou motivací pro děti je při výrobě vlastních hudebních nástrojů jejich praktická využitelnost.
Hra na hudební nástroj zpestří svět dětí.
Pro inspiraci lze odkázat i na kurz, který pořádá Mateřská škola speciální, Základní škola a praktická škola Ibsenka Brno s názvem: Základní seznámení s technikami při vzdělávání žáků s těžkým mentálním a vícečetným postižením.

                                       

On:
In: HUDBA, PhDr. Dana Novotná, Ph. D., PORADNA

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Chtěla bych se zeptat, jakým způsobem funguje hlasová terapie nebo tzv. terapie zpěvem. Předem děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za poměrně obsáhlý dotaz.
Problematikou terapie zpěvem a způsoby terapeutické práce s hlasem se zabývala řada muzikoterapeutů. Jako příklad lze uvést skupinovou terapii zpěvem (Schwabe), techniky vokální podpory (Austin) nebo vokální terapeutické modely “Objevování hlasu” (Oddy) či “Odhalení hlasu” (Werbeck), apod. Muzikoterapeutické hlasové techniky obvykle zahrnují různé formy hlasového projevu jako je řeč (pokud se ovšem pracuje pouze s řečovými projevy, které nejsou vnímány jako součást hudební zkušenosti, nejedná se přímo o muzikoterapii zpěvem, ale o její příbuznou terapeutickou metodu, tzv. Voice terapii). Dále máme na mysli kreativní zpěv (např. vokalizace, zpěv šamanských písní, manter, apod.) a zároveň zpěv písní (lidových, umělých). Doporučila bych Vám podrobnější informace, které lze získat v publikacích Felder, R, Reinhold, S. Stuckert, A. Muzikoterapie. Terapie zpěvem. Fabula 2005. nebo Kantor, J. Lipský, M., Weber, J a kol. Základy muzikoterapie. Praha, Grada 2009. Problematice Werbeck metody – školy odhalení hlasu je věnována také kapitola v knize Marie Beníčkové Muzikoterapie a edukace. Praha, Grada 2017. Každopádně zde se seznámíte s teoretickými odbornými informace, ale osobně se domnívám, že nejlépe je věnovat se pěveckým aktivitám prakticky. Osobně mohu doporučit setkání v praktických workshopech a seminářích např. Zuzany Vlčínské (www.prozitkovezpivani.cz). Setkání s ostatními zpěváky totiž dává našemu zpěvu další obohacující rozměr. Podle výzkumů univerzity Oxford Brookes v Anglii bylo potvrzeno, že lidé věnující se sborovému zpěvu jsou vyrovnanější, spokojenější. Souvisí s tím možná i vzájemná soudržnost a nesoutěživá povaha této činnosti. Z hlediska fyziologického působí zpívání ve skupině velmi pozitivně na lidský organismus (nejen zmíněným pocitem sounáležitosti). Při sborovém zpěvu dochází ke zvláštnímu efektu (tzv. myotransferu) – jedná se o rezonanční přenos elektromagnetických energií mezi hlasivkami blízko sebe stojících zpěváků, který lze vnímat jako určitou formu dobíjení organismu. Každopádně, můžeme-li pro sebe (případně pro své žáky, klienty) něco pozitivního učinit, potom rozhodně zpívejte.

On:
In: HUDBA, PaedDr. Lubomír Holzer, PORADNA

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. "LH Metodu" celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, v čem se odlišuje celostní muzikoterapie od ostatních muzikoterapeutických směrů?
Děkuji za odpověď, D.Tomášková

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den vážená paní Tomášková. V ČR v EU i jinde ve světě můžeme pozorovat stejné či podobné rozvrstvení a rozdělení muzikoterapie. Vidíme muzikoterapie s tzv. psychologickým příklonem, lékařským přístupem, pedagogickým, speciálně pedagogickým přístupem, hudebnickým, antroposofickým, alternativním, transpersonálním a celostním přístupem. Celostní muzikoterapie, kterou dělám a učím již více jak dvaadvacet roků má svá zvláštní specifika. Snad hlavním rysem je právě celostní přístup, což je termín filozofický a prosazující se v dnešní době v čím dál větším počtu vědeckých a terapeutických oborů. Máme celostní medicínu, biologii, psychologii, pedagogiku, muzikoterapii dokonce i architekturu atp. Je nutné pochopit, že termín celostní nemá technicistní význam ale metodologický a základní. Dalším rozdílem je v mém provedení zkoumání jaká hudba je muzikoterapeuticky účinná a tudíž maximálně vhodná a člověku prospěšná, můžeme říci muzikoterapeuticky ideální. Má praxe a hudebně teoretické bádání mi přinesla jednoznačnou odpověď. V celostní muzikoterapii používáme výhradně přirozené ladění, nástroje v přirozeném ladění, alikvotní, hrdelní, muzkoterapeutický a rezonanční zpěv. Dále vidíme, že oblast muzikoterapeutického působení můžeme rozdělit na smyslově fyzikální a mimosmyslově energetickou, duchovní část. Celostní muzikoterapie na rozdíl od ostatních typů používá ke svému působení obě jmenované části. Je třeba si zároveň uvědomit, že Země a Svět – Vesmír, který nás obklopujeme a ve kterém žijeme je intelektuálně a technologicky poznatelný pouze ze 4 %. 96% všeho co nás obklopuje je technologicky nepoznatelné a intelektuálně nepochopitelné. Hovořím o nejnovějších vědeckých poznatcích, které nám přináší, astrofyzika, astronomie, kosmologie, kvantová i teoretická fyzika. V Evropě i v zámoří již nějakou dobu pozorujeme dělení muzikoterapie na “muzikoterapii” a léčbu zvukem či hudbou. První označení používají muzikoterapeuti výše zmínění tzv. psychologizující. Druhá skupina se vyznačuje podobným přístupem jako celostní muzikoterapie, a transpersonální či některé alternativní směry. Tolik tedy velice stručně k vaší otázce. Bližší a hlubší informace můžete získat na mém webu – www.muzikoterapie.net a nebo na akcích, přednáškách a workshopech, které pořádám v průběhu celého roku. Na shledanou, Lubomír Holzer.

On:
In: HUDBA, PaedDr. Lubomír Holzer, PORADNA

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. "LH Metodu" celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

V nějakém článku o muzikoterapii jsem četla, že není vhodná pro jedince s epilepsií. Máme ve třídě integrovaného žáka s epilepsií. Může se třídou absolvovat plánovaný prožitkový muzikoterapeutický program? Nechceme, aby u něj došlo k nějakým zbytečným zdravotním komplikacím….Pěkný den, V.H.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
Váš dotaz je častý a odpověď na něj není zcela snadná. Nicméně vám přiblížím alespoň svůj názor opřený o mou více jak dvaadvaceti letou praxi profesionálního muzikoterapeuta. V odborné literatuře, ve sbornících a článcích se můžeme skutečně na mnoha místech dočíst o kontraindikaci muzikoterapie pro specifické skupiny dětí a klientů. Věc se má tak, že již minimálně deset let pozoruji tuto neblahou publikační tendenci. Můžeme se dočíst, že muzikoterapie má kontraindikaci právě pro lidi s epilepsií. Vzniká zde zvláštní obraz, kdy autoři jako kdyby jeden od druhého opisovali stále to stejné, aniž by takový názor měli blíže i přesněji odborně podložený (lékařsky, neurologicky, psychologicky, speciálně pedagogicky a především muzikoterapeuticky). Zkrátka stalo se z toho jakési všeobjímající tvrzení, které někteří berou jako univerzální či absolutní pravdu. Můj odborný názor je jiný. Za svou dlouholetou praxi jsem nezaznamenal ani jediný případ kontraindikace právě pro jedince s epilepsií. V každé skupině, se kterou dlouhodobě pracuji, mám vždy několik dětí či klientů s epilepsií. Pokud by zmíněné tvrzení bylo pravdivé, nemohli bychom vůbec s takovými jedinci muzikoterapeuticky pracovat. Opak je pravdou. Celostní muzikoterapie vždy snižuje počet epileptických ataků a i děti, které přijdou do školy po noci plné epileptických příhod, jsou po hodině mé práce zcela v normálu, zpět a začínají běžně fungovat. Dále cituji svůj vlastní odborný text, který se diskutovanou problematikou odborně a ze široka zabývá. Text je aktualizován a upraven tak, aby odpovídal současným poznatkům.
V odborné literatuře, v časopiseckých článcích, na odborných konferencích, přednáškách i seminářích se stále opakují zmínky, kapitoly a promluvy o kontraindikaci muzikoterapie, ovšem i hudby, přesněji řečeno poslechu určité hudby, ať už jde o poslech konkrétních autorů – hudebních skladatelů, skladeb, žánrů nebo skupin různých nástrojů. V literatuře se můžeme dočíst (např. Kantor, Lipský, 2009, str. 109-110), že mezi diagnózy s kontraindikací na muzikoterapii a poslech hudby patří epilepsie, či muzikogenní epilepsie, akutní psychotické stavy, úzkostné stavy, slabá Já-struktura, diagnózy, které obsahují problematiku sexu ve spojení se zneužíváním, také jakýsi druh alergie na hudbu, rovněž některé formy amuzie a tak podobně. To jsou v literatuře nejčastěji uváděné situace (nám to ovšem v určitých případech připadá, že jednou někdo něco takového slyšel, četl, či napsal a další autoři už dále jen kompilují).
Na rozdíl od jiných autorů, kteří se vyjadřují ne zcela jasně a nevychází z vlastní praxe, ani neříkají, jaká diagnóza nebo kombinace diagnóz má kontraindikaci na muzikoterapii a všechny další okolnosti, které s tím souvisí, přináším autonomní a praktický rozbor. Jaká hudba a jaké vnitřní a vnější vlivy předcházejí určité situaci, se většinou v literatuře nedovíme. Z psaného netušíme, jaký je průběh pozorovaného jevu – kontraindikační situace – v částech ani souhrnně.
Z těchto důvodů přináším náhled na kontraindikaci muzikoterapie z vlastní dlouholeté praxe. Za jedenáct let praxe nemůžeme nikdo z nás, kteří pracujeme důsledně podle pravidel artikulované metody, uvést ani jeden takový případ. Tedy, že by naši klienti měli reakci takového typu, že bychom ji v souvislosti s jejich diagnózou mohli označit za kontraindikaci muzikoterapie. V takřka každé terapeutické skupině, se kterou dlouhodobě pracujeme, se nachází více klientů s epilepsií nebo epileptickými záchvaty. V jiných skupinách pracujeme úspěšně s psychotiky, a dokonce ve smíšených skupinách psychotiků a klientů s mentálním postižením. A nic, co by jenom náznakem podepřelo tvrzení o kontraindikaci muzikoterapie na tyto diagnózy, jsme nezaznamenali, ani jediný případ. Uvědomme si, že hovořím o dvaadvaceti letech mé muzikoterapeutické práce, které představují devatenáct – dvacet tisíc hodin muzikoterapeutické mé vlastní praxe!
Zamysleme se nad zdrojem těchto informací, nad jejich skutečným významem a příčinou. Jaké jsou podmínky vzniku patofyziologických reakcí klientů? Pokud je vůbec můžeme takto označit. Kritérií můžeme nalézt celou řadu. Ovšem, kdo přesně popisuje situace, zdroje, impulzy a skutečné příčiny tohoto jevu? Nebo v literatuře popisovaný kontraindikovaný stav vyvolal snad jen poslech určité, blíže nespecifikované hudby za nejasných okolností a neznámých vnějších i vnitřních podmínek? Další otázkou je, na jakou muzikoterapii byla taková reakce, abychom mohli začít hovořit o kontraindikaci. Čí metodou ten který odborník pracoval a jaké jsou k tomu podklady? Ani dlouhodobé výzkumy nic takového jednoznačně neprokázaly a vlastní pozorování už vůbec ne, právě naopak. Psychiatrie a neurologie, psychologie a psychoterapie uvádějí jen velmi neprůkazné případy, jejichž výskyt je rovněž zcela minimální, spíše ojedinělý a více než vzácný, a jak už jsem pravil – okolnosti jsou nejasné. Otazníkem je rovněž, zdali pracoval s takto reagujícími klienty odborný muzikoterapeut, nebo zda šlo jen o odborníka jiné specializace, který použil nějakou hudbu bez hluboké znalosti problematiky a bez dlouhodobých praktických zkušeností a odborného výcviku.
Případy uváděné v literatuře, např. muzikogenní epilepsie, tzv. muzikolepsie, nebo různé formy amuzie nebo alergie na hudbu, jsou natolik vzácné a opět nedoložené přesnými fakty, že použití tohoto argumentu je velmi diskutabilní. Zde musím opět připomenout, že muzikoterapie se nerovná hudba a hudba sama neléčí. Pokud už vznikne nějaký problém, vždy jde o reakci na nějakou konkrétní hudbu určitého, třeba z pohledu celostní muzikoterapie zcela nevhodného typu a charakteru, nikoliv na muzikoterapeutickou metodu, která kupříkladu takovou hudbu vůbec nepoužívá. Nebyl doposud učiněn přímý, cílený výzkum určité konkrétní muzikoterapie a popisů reakcí pacientů na ni, tudíž nám celá problematika kontraindikace muzikoterapie připadá jako matoucí, raději by se neměla za současného stavu věcí vůbec zmiňovat, a pokud, tak s mnoha otazníky. Než vyslovíme jakýkoliv závěr, měla by zaznít odborná polemika. Spíše bychom měli bádat a hovořit o tom, která hudba člověku prospívá, která ho léčí, a to opět celostně. Primárním úkolem praktické muzikoterapie není zkoumat a testovat, která hudba nebo zvuky člověku škodí, neprospívají, či jsou nepříjemné a proč, ale naopak terapeuticky působit, tedy poskytnout klientovi muzikoterapeutickou hudbu zdraví prospěšnou, veskrze příjemnou a bezpečně podporující terapeutický proces ve všech složkách i v celku.
A jaká že to je muzikoterapeutická hudba? Na to může dát kvalifikovanou odpověď pouze odborně vzdělaný muzikoterapeut (muzikoterapeuti) s dlouholetou praxí v terénu, pracující tak říkajíc celoplošně, v nejrozmanitějších klientských skupinách a rovněž individuálně. A co je podstatné, pracující konkrétní muzikoterapeutickou metodou, která je dostatečně rozšířená (například v ČR), kterou pracuje v daném teritoriu minimálně dvacet muzikoterapeutů, kteří díky tomu mohou porovnávat a dlouhodobě (aspoň pět let) hodnotit výsledky a výstupy své práce. Dlouholetý a validní výzkum zatím nebyl realizován, neboť pro něj doposud nejsou vytvořeny náležité podmínky. Tedy jsme odkázáni na fundované zprávy z praxe (nikoli na stále dokola opisovaná tvrzení) a toho bychom se měli přidržovat.
Základní vysvětlení problematiky, která hudba, či zvuky člověku neprospívají, ba dokonce mu při dlouhodobém poslechu škodí, by si vyžádal další článek. Popisujeme zde základně účinky celostní muzikoterapie s vnímáním a chápáním termínu celostní tím nejširším možným způsobem. To znamená, že chápeme člověka v procesu muzikoterapie celostně – holisticky. Tím samým způsobem ovšem nahlížíme muzikoterapii jako součást terapeutického systému vytvářeného po tisíciletí člověkem. Lidskou bytost a lidskou společnost chápeme jako nedílnou součást přírody, naší Země a Vesmírného celku. Stručně řečeno, nesouhlasím se souborem tvrzení a zpráv o kontraindikaci muzikoterapie v jakémkoliv ohledu. Je nezbytné stávající názorovou bariéru prolomit a nahradit ji optimistickým prostorem, který nám bude sloužit k tvořivé muzikoterapeutické práci bez zbytečných omezení a strachů. Pojďme v muzikoterapii pozitivně pracovat na tom, co je terapeuticky účinné, a tudíž vhodné, podpůrné a celku prospěšné. Přestaňme se děsit nepodloženými tvrzeními. To ostatní nám vyvstane samo, neupotřebitelné logicky zůstane stranou, zanikne na „muzikoterapeutickém smetišti“.
No a ještě pro dokončení odpovědi na vaši otázku. Muzikoterapii by měl vždy provádět odborně vyškolený muzikoterapeut mající náležitý výcvik. Z vaší otázky také nevyplývá, jakým způsobem chcete muzikoterapeuticky působit? Jakou metodou, jakými technikami a postupy? Také nevím, jaký typ prožitkového programu máte na mysli. Z těchto důvodů nemohu zcela přesně odpovědět na váš dotaz. Musel bych přesně znát podrobnosti. Na základě zmíněného bych teprve mohl připravit odbornou radu a doporučení. Nicméně alespoň obecně jsem se vám snažil popisovanou problematiku přiblížit. Pokud budete chtít dále pokračovat v otázkách, formulujte prosím přesnější dotaz. Děkuji a na shledanou, Lubomír Holzer.