Muzikoterapie jako prevence syndromu vyhoření (nejen u pracovníků firem)

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. “LH Metodu” celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, pane doktore.
Zabýváme se vzděláváním TOP manažerů a vysoce kvalifikovaných odborníků ve firmách. Syndrom vyhoření, únavový syndrom a jiné problémy z přepracování neohrožují jen tyto lidi, ale i všechny pracovníky pomáhajících profesí. Máte s těmito lidmi zkušenost? Může jim celostní muzikoterapie či jiná muzikoterapie pomoci? Jaká byste měl doporučení ? Jaká máte doporučení pro práci muzikoterapeuta s touto cílovou skupinou?

Děkuji Vám za odpověď.
Ing. Helena Boráková, CSc.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den Paní Boráková. Omlouvám se za delší čas k zodpovězení vašeho dotazu. Nakonec ovšem všem odpovím. Děkuji za trpělivost a pochopení. I já se zabývám vzděláváním TOP manažerů a firmy si mě najímají na řešení krizových situací v týmech a na teambuildingy.
K vašemu dotazu. Syndrom vyhoření a další jmenované mezní stavy plynoucí z přepracování, permanentního stresu, vnitřní nespokojeností se systémem a často i z frustrace z toho co člověk dělá a jestli to má vůbec dělat, jsou témata, kterými se jako muzikoterapeut zabývám dlouhodobě a permanentně. Patří to k mé práci a sám musím věnovat pozornost i sobě, osobní prevenci a být tak říkajíc stále v odpovídající kondici, abych mohl vůbec svou práci muzikoterapeuta a všechny ostatní své profese a svá zaměření i profesionální činnosti na nejvyšší úrovni zvládat. Podívejme se blíže na vlastní příčiny jmenovaných krizových a mezních stavů.
Člověk dnešního typu je postižen systémovým tlakem na neustálý maximální výkon i na jeho trvalé zvyšování. Naše pracovní zatížení a význam naší práce je skutečně zaměřeno čím dál více pouze na měřitelný výkon a podle toho jsme i hodnoceni. Člověk v této honbě za prací, za prestiží, úspěchem za “bohatstvím a slávou” je lapen již dopředu v systémové pasti, na které se ovšem výraznou měrou sám podílí.

Relaxace, meditace a stavy jednoty jsou pro dnešního člověka prevencí syndromu vyhoření, celkové únavy, depresivních stavů i stavů selhávání organizmu. Řečené terapeutické, hluboce prožitkové stavy nám mohou být velice nápomocny při odbourávání stresu, psychoemočních a psychosomatických zátěží, při jejich zvládání a překonávání. Naučme se hluboce komplexně, celostně odpočívat a získávat síly pro další příjemný a tvůrčí život naplněný radostí, štěstím a zdravím.

Člověk moderní doby je velice aktivní a konzumní. Pracuje, vydělává peníze, spotřebovává, stará se o rodinu, baví se, sportuje, snaží se tzv. relaxovat, aktivně odpočívat.
Užívá si volna, baví se, relaxuje pohybem, adrenalinem, relaxuje v lázních, na masážích. Cvičí jógu, Tai Chi, Pilates a mnohé další. Lidé chodí na koncerty, na procházky, jiní štípou dřevo. Vše zmíněné jsou určitě skvělé formy cvičení těla a aktivního odpočinku. Existuje i skupina extrémních adrenalinových sportů, které mnozí považují za relax. Při jejich provozování jde často o život, minimálně vždy o zdraví, mám na mysli zdraví tělesné.
Člověka tvoří v základní struktuře organizmu tělo a mysl, přeneseně sóma a psyché. V souvislosti s tím hovoříme o psychosomatice. Naše mysl je neustále plná myšlenek a řešení, mnohdy i konfliktů. Očekáváme, předpokládáme, chceme být šťastní, spokojení a zdraví. Naše podvědomí obsahuje značné množství vzorců myšlení a chování, které mohou být pozitivní, neutrální i negativní, mnohdy také zastaralé, přetrvávající z dětství. Často s námi naše podvědomí hraje “hry o život”. Záleží vždy na jeho dominantním obsahu a nastavení. Jindy se nás snaží podvědomí ovládnout. U mnoha lidí je podvědomí v souladu s jejich životním nastavením. Pak je vše v pořádku. Mohou však nastat i opačné případy. Emoce myšlenkové pochody často spouštějí a zvýrazňují, mnohdy iniciují. Psycho emoční procesy se vždy somatizují, ztělesňují. Pokud se jedná o pozitivní emoce a obsahy, vše je v pořádku. Část zmíněných procesů mívá ovšem i negativní obsah a dopad. V člověku vznikají tak zvané emoční bloky (dále jen EB), které se usazují ve formě tzv. emočních sedimentů (dále jen ES) ve všech úrovních, systémech, strukturách, částech i funkcích lidské bytosti. Cvičením ani masážemi EB neodstraníme. Jsou uloženy hluboce v našem organizmu a odolávají terapeutickým pokusům k jejich odstranění a vyčištění. ES jsou velice těžce přístupné, nicméně máme je v sobě všichni. Příčinu jejich vzniku vidím jednak v rovině osobní, což jsou různá traumata i mikrodramata, frustrace a stresy od narození až do dospělosti. Druhá významná příčina je v našem okolí, v systémech, ve kterých už minimálně dva tisíce let žijeme. Pro dnešního člověka v organizační struktuře globální společnosti, v jejím primárním nastavení “výroba-prodej-spotřeba-zisk-moc” a rovněž v globálním konzumním a spotřebitelském životním stylu orientovaném na úspěch, bohatství, moc a slávu. Paralelně s tím spolupůsobí velká řada vlivů a stresorů emočních, psychických, mentálních, fyzických, zdravotních, sociálních, ekonomických, politických, vojenských i náboženských. Všechny vyjmenované vlivy se podílejí na našem zdraví či nemoci, spokojenosti či rozladěnosti. Často jsou zdrojem i syndromu vyhoření a ostatních mezních i rizikových stavů, na které tzv. “relax” nestačí ani náhodou. EB vytvářejí ES, velice tuhé, těžce prostupné emočně psychosomatické a energetické struktury. Otevřít je a vyčistit lze. Ptáte se jak na ně? Prostředkem nám jsou změněné a mimořádné stavy vědomí, dosažené přirozeně a fyziologicky bez použití cizích látek, zejména psychotropních, jejichž použití má vliv na psychiku člověka spočívající především ve změně vnímání reality a halucinogenních látek majících schopnost způsobovat změny vědomí a vnímání. Zmíněné látky mohou být rostlinného či farmaceutického původu. Postupy imitující použití zmíněných substancí rovněž nejsou pro člověka nejideálnější.
Cestou k dosažení mimořádných a změněných stavů vědomí nám budiž hluboká komplexní prožitková relaxace, celostní meditace a nejvyšší úroveň stavu bez myšlení tak řečený “stav jednoty”. Otázkou tedy zůstává jakým způsobem těchto mimořádných stavů vědomí dosáhnout? Zmínil jsem stav bez myšlení. Tím mám na mysli průběhy v našem vědomí, v naší mysli, kdy vědomé myšlenkové procesy neprobíhají a jsou nahrazeny mimořádnými, či změněnými stavy vědomí. Můžeme je označit jako stavy tzv. “bez těla a bez myšlení”. Pokud si efektivně a hluboce neodpočine naše vědomí a mysl, naše psýché a emoce, nemůže odpočívat ani naše fyzické tělo – sóma. Musíme si rovněž uvědomit, že mysl, vědomí, podvědomí, emoce a psýché nejsou lokalizovány pouze v našem mozku, nýbrž jsou rozloženy v celém našem organizmu a ve všech jeho systémech, funkcích i částech. Jednou z cest k dosažení zmíněných efektů stavů bez myšlení s “prázdnou hlavou” ke komplexnímu odpočinku, jsou relaxační a meditační postupy celostní muzikoterapie. Člověk se učí nějaký sport a musí ho trénovat. Stejné je to i s hlubokou relaxací a meditací. Většina dnešních lidí je neovládá. Neumíme skutečně komplexně odpočívat a nabírat nové síly k dalšímu životu. Vrcholní řídící pracovníci, lidé mající velkou odpovědnost, všichni, kteří pracují s lidmi, vzdělávají je, pečují o ně, jsou v takzvaně pomáhajících profesích, jsou dlouhodobě vystaveni možnosti vzniku syndromu vyhoření, únavovému syndromu, úplnému vyčerpání organizmu, ztrátě životních sil a motivací k čemukoliv a dalším zdravotním, osobním i sociálním problémům vznikajícím v souvislosti s dlouhodobým přepracováním. V dnešní společnosti neustále vzrůstá počet takových lidí i rizikových skupin. Mnozí se mylně domnívají, že sportem, fyzickou zátěží, aktivním odpočinkem, adrenalinovými aktivitami, uměleckými zážitky, hromadnými hudebními či kulturními akcemi, užíváním cizích látek a podobnými činnostmi si odpočinou, tzv. zrelaxují a získají nové síly do další práce a života. Do jisté míry ano, ovšem vždy jen částečně a pouze psychosomaticky. Hlubší oblasti našeho organizmu, které jsem zmínil výše, zůstanou netknuty. Známe mnohé příběhy vrcholných manažerů, používajících popsané psychosomatické aktivity a přece se kompletně zhroutili, ztratili sílu, chuť a motivaci do další náročné práce a života. Možným řešením a prevencí popsaných neblahých stavů je hluboká prožitková relaxace, meditace a stavy jednoty dosahované prostřednictvím postupů a technik celostní muzikoterapie, metodou CMLH (Celostní muzikoterapie Lubomíra Holzera). Zajisté je třeba cvičit i tělo a mysl. Důležité je zvolit komplexní přístup, zahrnující celého člověka ve všech částech, funkcích, orgánech i v celku.

Pokud bych se měl pokusit dále stručně rozepsat o fyziologické podstatě hluboké relaxace a meditace, dopouštěl bych se zjednodušení rozsáhlé problematiky, která si žádá další byť stručnější, ale odborný popis. Fyziologické procesy lidského organizmu probíhající při hluboké relaxaci a meditaci vedoucí do změněných a mimořádných stavů vědomí vyžadují alespoň základní vysvětlení a popis. Lépe by bylo učinit další speciální dotaz s touto tématikou. Nicméně řečné téma pojmenuji alespoň zcela základně: Podstatou zmíněných jevů je hluboká relaxace a meditace navozující tzv. alfa či théta hladinu elektrické aktivity lidského mozku trvající minimálně devadesát minut a vedoucí tudíž k prodloužené optimální homeostázi – optimální a delší dobu udržitelná acidobazická rovnováha krve dosahovaná pomocí zklidnění tepové a dechové frekvence (relaxovaný či meditační stav) se současným přechodem elektrické aktivity mozku do hladiny alfa a théta a stavu jednotného mozku. Měřitelnými efekty jsou zpomalení a zklidnění tepové a dechové frekvence, ustálení krevního tlaku, přechod elektrické aktivity mozku na EEG z hladiny β – beta (18-35 Hz) do relaxační hladiny α – alfa (8-14 Hz) a u některých relaxujících i hlouběji do hladiny θ – théta (3,5-7,5 Hz) mozkových elektrických vln. Lékařské i muzikoterapeutické výzkumy rovněž prokazují při dlouhodobém působení celostní muzikoterapie výrazné posílení imunity. Lékařské výzkumy rovněž potvrzují zvýšení tvorby NK buněk (natural killer cell – „přirozený zabíječ“), velkých bílých krvinek zaměřených na boj s choroboplodnými zárodky i s nemocemi samotnými a postupné vyladění všech tělesných systémů a funkcí. NK buňka je velká buňka imunitního systému. NK buňky jsou schopné zabít nádorové buňky či buňky napadené viry. Specifická hudba používaná celostní muzikoterapií působí až na buněčné úrovni lidského organizmu. Energizuje a harmonizuje buněčnou tekutinu přirozeně a fyziologicky, čímž optimalizuje všechny buněčné mechanizmy včetně metabolických.

Tolik popisně a velice orientačně k podstatě změněných či mimořádných stavů vědomí.
Terapie musí probíhat pravidelně a dlouhodobě. Výhodnější bude zaměřit se na prevenci syndromu vyhoření a dalších rizikových stavů. Zde se nám nabízí propracovaný systém postupů, technik a forem celostní muzikoterapie. Celostní muzikoterapie nabízí velice účinné preventivní i terapeutické prostředky metodou CMLH sloužící jako prevence syndromu vyhoření, únavového syndromu, celkového vyčerpání organizmu, psychosomatickému zhroucení, ztráty životních sil a motivaci k čemukoliv.

Na akcích pořádaných Muzikoterapeutickým centrem PaedDr. Lubomíra Holzera prožijete hluboké relaxace, meditace i stavy jednoty a získáte další podrobné informace k získání trvalého zdraví vlastním přičiněním.
Sledujte také naše weby: www.muzikoterapie.net, www.muzikoterapie.art