23.5.2019 at 13:18
Odpovídá: PaedDr. Petr Petráš
Téma dotazu: zapojení do hudebních aktivit
Detail dotazu >>
Dobrý den, mám dotaz. Jakým způsobem se mohou děti se STMR a s PAS zapojit do hudebních aktivit pořádaných školou? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkuji za Vaši otázku.
Zapojení žáků se STMR a PAS do hudebních aktivit pořádaných školou vede k rozvoji estetických dovedností a návyků dětí (musíme však přitom respektovat určitá specifika každého jedince). Toto zapojení musíme vždy brát v tom nejširším slova smyslu, nesledujeme tedy jen určitý „výkon, “ ale hlavně aktivní účast těchto žáků na společných akcích. Důležité je, aby každý žák byl v rámci svých možností zapojen a přispěl k úspěchu vystoupení jako celku. Veřejná prezentace je jedním z kroků k integraci do většinové společnosti a je cestou socializace. Společné kulturní vystoupení, prezentace, kultivují a obohacují všechny zúčastněné. Děti se rády setkávají s kamarády z jiných škol a navazují přátelské vztahy. Vystoupení má vždy jedno společné, a to je dětská bezprostřednost. Velký důraz přitom klademe na spolupráci s rodiči dětí a velmi si vážíme toho, že nás ve všech aktivitách podporují.
Každá škola má určitý harmonogram akcí, který vychází z jejich možností, ale i tradice.
Příklady našich školních akcí:
Zpívaní na schodech – setkání všech žáků a pedagogů u stromečku
Den pro mou mámu – setkání s rodiči
Vánoční besídky ve třídách
Veřejné vystoupení na vernisáži výtvarné soutěže školy
Hudební setkání, která jsou pořádána jinými školami
Samozřejmě, že fantazii se meze nekladou a možností se najde určitě daleko více.
10.5.2019 at 9:34
Odpovídá: Mgr. Tereza Houšková
Téma dotazu: Dramaterapie
Detail dotazu >>
Dobrý den, vidím, že máte vystudovanou dramapeterapii na UPOL. Chtěla jsem se zeptat, zda si myslíte, že je toto studium koncipované i pro osoby, které už nějakou jinou vysokou školu se zaměřením na pedagogiku mají. Nebo je to spíše pro mladé studenty, kteří zrovna vyšli střední školu. Sama o tomto studiu přemýšlím, ale nevím, zda by to k tomu bylo, když už jsem nějaký ten pátek v praxi a asi bych byla o dost starší než ostatní.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, to je asi hodně individuální záležitost. Pravdou je, že velká většina studentů jsou opravdu ti, kteří vychází ze středních škol. Ale najdou se tam i tací, kteří třeba záměrně na tento obor přešli či si jej dodělávají. Osobně si myslím, že vás studium speciální pedagogiky- dramaterapie vždy něčemu novému naučí a to jak po stránce teorie a praxe, kterou často opravdu vyučují lidé, kteří ne jen že učí, ale také sami působí v praxi. Tak i po stránce osobnostní a sebezkušenostní. Celých 5 let studia je totiž velmi intenzivně provázáno praktickou prací s dramaterapií (a dalšími expresivními terapiemi) nejen v hodinách ale i na speciálních výcvikových kurzech, které jsou součástí studia.
Ještě doporučuji podívat se na stránky PdF, kde je poměrně hezky rozepsaný profil absolventa. To by vám ve vašem rozhodování mohlo napomoci.
Přeji hodně zdaru 🙂
10.5.2019 at 9:26
Odpovídá: PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
Téma dotazu: Rozdíl mezi hodinami výtvarné výchovy a hodinami výtvarné výchovy, které v sobě zahrnují arteterapii nebo prvky arteterapeutické
Detail dotazu >>
Vážený pane doktore,
ráda bych se zeptala, jaký je rozdíl mezi běžnou hodinou výtvarné výchovy a hodinou VV, která v sobě zahrnuje arteterapii nebo arteterapeutické prvky (např. v ZŠ Speciální). V čem se od sebe odlišují?
Děkuji a přeji krásný den,
E. Párová
Dobrý den, k vaší otázce k rozdílnému pojetí hodin výtvarné výchovy:
formálně je hodina VV zařazena běžně v rozvrhu, ať už je realizována jako arteterapie či hodina VV s prvky artefiletiky. Běžná hodina VV je spíše zaměřena na zvládnutí zadaného tématu vybranou technikou, dle názoru mojí kolegyně výtvarnice – učitelky VV- jde spíše o osvojení si postupů a dané techniky. Hodina arteterapie bývá v naší škole / ve třídách ZŠ speciální/ zaměřena většinou na uvolnění, odreagování či dodání sebevědomí. Převládajícími výrazovými prostředky jsou výtvarné aktivity v kombinaci s dalšími (muzikoterape, psychomotorika, aromaterapie…) Hodiny VV zaměřené artefileticky zařazuje kolegyně často. Jedná se o strukturovanou hodinu, kdy je kladen důraz nejen na tvorbu ale i poznávání a sebepoznávání skrze dialog nad expresivními tvůrčími technikami.
Zdravím a přeji hodně úspěchů ve výtvarce J Petr Hanák
23.5.2019 at 13:15
Odpovídá: PhDr. Jaroslava Dosedlová – Blížkovská, Ph. D.
Téma dotazu: práce s dechem
Detail dotazu >>
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda ve své práci využíváte práci s dechem. Pokud ano, můžete uvést nějaká konkrétní dechová cvičení?
Dobrý den,
děkuji za Váš zájem.
Ve své práci využívám cvičení pro podporu dechu a aktivizaci či naipak relaxaci.
Níže jsou popsány dvě dechová cvičení:
– Stojíme ve výpadu, váha je na přednožené pokrčené pravé noze, levá noha je natažená vzadu, obě chodidla jsou celou plochou pevně na zemi. Pravá natažená paže je předpažená dlaní nahoru, levá paže je zapažená, dlaň směřuje dolů. S nádechem opisují naše paže velké kruhy (pohyb jako při kraulu naznak), díváme se za pravou paží a těžiště zároveň přesouváme z pravé nohy na levo u. Levá noha se při přesunu váhy pokrčuje v koleni, pravá špička se zvedá do flexe, pata pravé nohy zůstává opřena na zemi. S výdechem dokončujeme kruhy pažemi, vracíme těžiště zpátky na pravou nohu a končíme ve stejné poloze, v jaké jsme začínali. Opakujeme 3x-5x (dle individuální potřeby), pak cvičíme totéž na levou stranu (levá noha začíná vpředu ve výpadu, levá ruka je předpažená dlaní nahoru atd.).
– Nadechneme se, zadržíme dech a razantně poplácáme oběma dlaněmi celé tělo od hlavy až po kotníky. Poté razantně vydechneme se zvukem opřeným o bránici (jako karatisti). Chvíli v tichosti volně dýcháme a pozorujeme děje, které probíhají v těle. Podle potřeby můžeme opakovat.
10.5.2019 at 9:20
Odpovídá: PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
Téma dotazu: Rozsah hlasu
Detail dotazu >>
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se dá pracovat s rozsahem hlasu i v dospělosti? Děkuji. MH.
Hezký den,
děkuji za zajímavý a inspirativní dotaz. Samozřejmě, že lze na hlasovém rozsahu pracovat i v dospělosti, ač v dětském věku jsou hlasivky mnohem tvárnější a přizpůsobivější. Je proto snazší rozšiřovat hlasový rozsah ideálně již od nejútlejšího věku. V dospělosti využíváme častěji hrudní rejstřík, který má přirozenou barvu. Ten je typický pro hlubokou a nižší hlasovou polohu (do e1) – pro oblast mluvního hlasu. Zároveň ale pravidelnou hlasovou průpravou (zařazením dechových a artikulačních cvičení, rozezpívání, zpěvu písní, vokalíz, apod.) lze dojít i k využití hlavového rejstříku, který je typický pro vysokou hlasovou polohu – pro zpěvní hlas. V obou případech by měl být tón vždy spojen s měkkým hlasovým začátkem bez dyšného doprovázení tónu. Samozřejmě, že u každého je rozsah hlasu individuální a s přibývajícím věkem se mění (hlas již není tak tvárný). Každopádně hledání možností, jak rozvíjet svůj hlasový potenciál je tu stále a každá nová zkušenost (např. zpěv ve sboru) Vás jistě posune dál. Hodně štěstí.
10.5.2019 at 9:17
Odpovídá: prof. PhDr. Veronika Broulíková
Téma dotazu: divadlo a výchova Neslyšících
Detail dotazu >>
Pěkné odpoledne,
připravujete nějaký zajímavý projekt například ve spolupráci s absolventy Vašeho oboru? Setkal jsem se s tím již v nedávné minulosti..
Děkuji ZK
Pěkné odpoledne,
mohla bych například zmínit připravovaný projekt – pásmo-koncert uměleckého tlumočení písní Jiřího Bulise do českého znakového jazyka tak, aby jeho zajímavá tvorba mohla být zpřístupněna i neslyšícím zájemcům.
Zdravím
VB
10.5.2019 at 9:13
Odpovídá: doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.
Téma dotazu: Objekt a jeho vnímání
Detail dotazu >>
Dobrý den, v knize Václava Janoščíka Objekt (Kvalitář, 2015) se lze dočíst na s.14: “Bytí ve filosofii a zprostředkovaně i snad v naší kultuře obecně je vázáno na vztah (kolelaci) nazírajícího subjektu a nazíraného objektu; myšlení a bytí se ocitají ve vzájemném zajetí (myšlení a bytí), které současní autoři označují za korelacionismus. Autoři spojení v proudu nazvaném spekulativní realismus se staví proti korelacionismu a chtějí filosofii vrátit předpoklad, že svět existuje nezávisle na člověku…” Ráda bych se zeptala, jak lze vyloučit z tohoto procesu poznávání světa vnímající subjekt?
Dobrý den, děkuji za dotaz, který jistě nemá žádnou konečnou odpověď, jako ostatně žádný z těch složitějších, ale o to může být přitažlivější se mu věnovat. Domnívám se, že pro běžné potřeby orientace ve světě výtvarné výchovy a výtvarného umění je účelné vycházet z předpokladu existence tří aspektů, které společně utvářejí naše vědomí reality: subjektivní, intersubjektivní a objektivní Subjektivní aspekt vyniká třeba v prožitku bolesti, utrpení nebo radosti nebo ve snech. V okamžiku prožívání je zřejmý, ale bývá obtížné ho zachytit a vyjádřit tak, aby byl jeho obsah uspokojivě vystižen. Intersubjektivní aspekt se ukazuje nejlépe během dialogu nebo třeba při poslechu hudby, kdy je možné zachytit ty momenty obsahu, které lze společně sdílet a na kterých se dá (inter-subjektivně) shodovat. Ze zkušenosti ovšem víme, že věci nebo bytostí existují i bez závislosti na našem vědomí nebo na našem poznávacím úsilí. Pak můžeme mluvit o jejich objektivní existenci. Z radikální pozice se nicméně dá tvrdit, že bez poznávajících subjektů nelze takovou existenci předpokládat. Např. zlomí-li se v lese strom, neexistuje žádný hluk, není-li někdo, kdo ho sluchem zachytí. Tento směr přemýšlení vede k závěru, že poznávající subjekt nelze z našich úvah nikdy vyloučit. Mluvíme-li o poznávání, je to dobře srozumitelné. Ale pokoušíme-li se uvažovat o bytí „jako takovém“? I tady lze zaujmout radikální pozici a, jak píšete, „vrátit předpoklad, že svět existuje nezávisle na člověku“. Domnívám se, že všechny podobné úvahy mají hodnotu nikoliv proto, že by bylo možné dospět ke konečnému řešení, ale proto, že nutí k hlubokému promýšlení a k společnému vyjednávání základů našeho lidského pojímání světa a sebe v něm.
22.4.2019 at 18:25
Odpovídá: Ing. Pavel Němeček
Téma dotazu: INTEGRACE CHLAPCE DO SKUPINY
Detail dotazu >>
Dobrý den,
ozývám se ještě jednou k problematice integrace mého synka ve skupince dramatiky pro děti. Zdá se, že jsme našli skupinu, kde jsou připraveni integrovat synka ve skupince zdravých dětí. Mám obavy ale z toho, že můj syn může být deprivován z toho, že nedosáhne hned takových výsledků jako zdravé děti a dokonce, že mezi nimi může vznikat nepřátelství, protože pedagog bude dávat mému synovi úlevy. Co si o tom myslíte? Děkuji za odpověď Zívalová
Dramatická výchova s dětmi není o úlevách. Je to prostředí, ve kterém by se děti měly přirozeně od sebe učit, a klasický formální vzdělávací proces nehraje roli. To za předpokladu, že se jedná o dobrého vedoucího (pedagoga), který bere prostor dramatické hry jako příležitost pro každého. Pro každého je však tato příležitost jiná, to je jasné a normální a on by to měl vědět. Ne, skutečně, vzniku nepřátelství kvůli úlevám bych se nebál, děti berou integraci daleko přirozeněji než dospělí, míň ji řeší. A co se týče výsledků, myslím, že jsem to už zde rozebíral, ale v dramatické výchově s dětmi jde především o radost z procesu a radost ze společného výsledku. Dobrý pedagog a dobré vedení skupiny se pozná taky podle toho jak umí dát všem dětem příležitost zažít svou vlastní míru úspěchu. Od toho tam je, aby pro syna našel adekvátní úkol, který může zvládnout a tudíž zažít i radost z jeho zvládnutí. Držím palce
22.4.2019 at 18:21
Odpovídá: doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
Téma dotazu: VÝZKUM DIVADLEM
Detail dotazu >>
Inspirován předchozím dotazem (Opravdu může být divadelní představení výsledkem výzkumu?) položím si tentokrát – omlouvám se – dotaz sám: Co to znamená, když se řekne výzkum divadlem?
Tak jednak to znamená to, o čem jsme psali v březnu. Divadelní představení, performance atd. skutečně mohou být VÝZKUMNOU ZPRÁVOU. Mohu tudíž zjistit třeba pozorováním a rozhovorem, prostě běžnými výzkumnými technikami, různá “data”, fakta atd., a ta pak použiji jako základ k vytvoření dramatických situací, v nichž jednají určité postavy. A do jejich jednání se promítají moje výzkumná zjištění. A v tom je výsledek šetření.
Existují však i jiné možnosti. Tzv. theatre-based research – výzkum založený na divadle či výzkum divadlem zahrnuje i tu, kdy pozorováním nebo rozhovorem zjištěná data nevkládám do tabulek nebo nesepíšu jako text, ale bez dlouhých řečí je rovnou vtělím třeba do živého obrazu, který ukazuje kupř. zobecnění zjištěných dat. Ne před divákem. Představme si situaci, že jako divadelníci chystající představení o určité komunitě v ní sbíráme informace prostřednictvím rozhovorů a pozorování. Posléze se scházíme a místo rétorických prezentací zjištěných informací je sdělíme ostatním prostřednictvím využití nějaké divadelní konvence. Třeba pantomimy. Jazykem divadla jsou hrané situace. Těmi komunikuje. Je tedy logické, že jako divadelník mohu komunikovat výsledek svého zjištění právě tímto jazykem. Divadlo je tu pak instrumentem INTERPRETACE DAT.
A samozřejmě, data můžeme nalézat a zjišťovat i prostřednictvím scénické akce. Divadlo je tedy METODOU VÝZKUMU, METODOU ZJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ. Kupř. z improvizací žáků (volných či záměrně tematizovaných) odečítáme informace. Třeba informace o vztazích mezi dětmi/příslušníky různých sociálních vrstev v jedné škole, lokalitě atd. Ve hře vidíme tu metaforické, tu velmi iluzívní a realistické ztvárnění informací, které nás zajímají.
Ale divadlo jako metoda “šetření” se může propojit ještě s tím, že se divadlo samo přímo zkoumá. Divadlo je PŘEDMĚTEM VÝZKUMU. Zkoumáme tvorbu apod. Při hraní – vlastním či pozorovaném cizím, zkoumáme jak věci fungují, při improvizacích i jak vznikají, ale též jak jim rozumí divák (hledání základní podstaty či univerzality divadelního jazyka bylo předmětem četných výzkumů, např. se jim věnoval slavný režisér P. Brook).
Divadlo tedy může být předmětem výzkumu, metodou sběru informací, způsobem jejich interpretace a vyhodnocení a též výzkumným sdělením. Někdy je tím vším dohromady a někdy se jen něco z toho pojí s dalšímu postupy jiných typů výzkumů.
Více viz na:
http://pedagogika.ff.cuni.cz/system/files/V%C3%BDzkum%20um%C4%9Bn%C3%ADm_divadlem_Valenta.pdf
22.4.2019 at 18:17
Odpovídá: PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
Téma dotazu: VÝTVARNÝ MATERIÁL
Detail dotazu >>
Dobrý den,
s dětmi ve škole jsem ve výtvarné výchově začala malovat plátěné tašky na přezůvky. Jelikož barvy na textil jsou dražší, chtěla jsem se zeptat, zda máte nějaké zkušenosti s akrylovými barvami, které se prodávají ve větším balení a vychází finančně lépe… Zajímá mě, zda se při praní nevyperou.
Dobrý den, paní učitelko,
Ve vašem případě akrylové barvy můžete využít, ale je třeba je “zažehlit” po rubové str. nebo přes pečící papír. Prát pak ručně v teplé vodě s použitím buď vlasového šamponu nebo sprchového gelu. Prací prášek nebo gel bych nedoporučoval.
Hodně inspirativní tvorby přeje Petr Hanák
