PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak ukončujete hodiny primitivní exprese. Je vhodná relaxace?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
na závěr hodiny primitivní exprese je možné zařadit společný tanec skupiny v kruhu na melodickou skladbu podobného žánru (používám např. píseň Pata Pata od jihoafrické zpěvačky Miriam Makeby). Vhodná je veselá nálada písně, příjemná harmonie a relativně rychlé tempo, které umožní vnímat tuto skladbu jako vrchol celé hodiny. V tanci je důležitý kontakt mezi členy skupiny, účastníci se nemusí držet po celou dobu tance, ale držení za ruku v kruhu by mělo převažovat a v kontaktu by měla i celá skupina skončit. Je možné připojit nějaký závěrečný rituál – společné intenzivní dýchání v kruhu (je velmi přirozené, protože všichni jsou udýchaní) nebo rituální (řízené a pokaždé stejné) rozpojení kruhu.

Metodická poznámka: Dlouhé závěrečné verbální sdílení prožitků není v této chvíli nutné, používám jen rychlou zpětnou vazbu – každý člen skupiny ještě v těsném kruhu vyjádří jedním slovem pocit, se kterým hodinu končí. Hodina primitivní exprese je bezpečná, hravá a euforizující, takže se neobjevují negativní emoce. Pokud by tento screening odhalil nepříjemné prožívání určitého člena skupiny, můžeme s ním hledat podstatu jeho nespokojenosti individuálně a snažit se společně o nápravu.
Relaxaci nezařazuji, preferuji v tomto případě aktivizaci a mírnou euforii.

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,

je to už delší dobu, co jsme se bavily o možnosti využití některých tanečně-terapeutických technik ve školce. Také jsem se snažila najít na internetu nějaké kurzy terapeutického tance, ale nebyla jsem úspěšná. Můžete mě nasměrovat, prosím?
S pozdravem
Dita Majerová


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, Dito,

mohla bych pro začátek doporučit roční sebezkušenostní kurz, který začíná v lednu 2020. Je zaměřen na různé formy terapeutického tance a jednotlivé bloky vede řada zkušených lektorek (např. Čížková, Dusbábková, Milgram, Chládková i já). Výuka probíhá o víkendu jednou měsíčně. Nejde o psychoterapeutický výcvik, ale ochutnávku jednotlivých přístupů, která může být velmi inspirativní. Více informací najdete na www.moveart.cz. Další příležitostí je týdenní kurz akreditovaný MŠMT Prázdniny trochu jinak představující nejen terapeutický tanec, ale i muzikoterapii, dramaterapii a další příbuzné disciplíny. Info na stránkách http://prazdniny.edaos.cz/.

S pozdravem

J. Dosedlová

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, paní Dosedlová,
chtěla bych se zeptat, jakou má hodina primitivní exprese strukturu a jak účastníky na hlavní aktivity nejlépe připravit?
Děkuji Vám za odpověď,
S. Kučerová


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, paní Kučerová,

každá hodina primitivní exprese má své úvodní, hlavní a závěrečné aktivity.

Cílem úvodní části je převést verbální komunikaci ve skupině na neverbální, zorientovat se v prostoru a obsáhnout ho, navodit kontakt s vlastním tělem a navázat neverbální kontakt s ostatními.

Účastníci se převléknou do pohodlného oděvu, pokud to podmínky umožňují, jsou bosi, aby lépe cítili kontakt s podlahou. Úvodních 15 – 20 „rozehřívacích“ minut nemusí doprovázet žádná hudba. Lidé se volně procházejí po prostoru, protahují se, zívají, uvolňují se. Svět slov je nahrazován neverbální komunikací. Vedoucí zadává různé styly chůze (v předklonu, široce a těžce jako medvěd, lehce ve výponu, z pomalé chůze zrychlovat až téměř do běhu a zase zpomalovat až do zastavení, ostře měnit sm ěry na tlesknutí atd.). Skupina může cvičit i některá energetizační cvičení, dechová cvičení a rozcvičí si jednotlivé části těla. Soustředí se hlavně na vertikální a horizontální tělesnou osu a a rozvíjí smysl pro rovnováhu. Následují hlavní aktivity primitivní exprese, pohybové sekvence doplněné vokalizací, které jsou doprovázeny hrou na bubny a perkuse. Cílem závěrečných aktivit je vygradovat pozitivní atmosféru ve skupině, posílit její kohezi a nechat v klidu doznít rytmy i pohyb.

S pozdravem

J. Dosedlová

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
pracujete v hodinách primitivní exprese cíleně se změněnými stavy vědomí?
Děkuji za odpověď.
S pozdravem
P. Menšík


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,

děkuji Vám za Váš zájem. Na hodinách primitivní exprese je lehký trans žádoucí, protože zvyšuje zaujetí každého účastníka pro činnost, rozpouští obrany, ostýchavost a strach z trapnosti, ze zesměšnění. Navodí ho rezonující a postupně se zrychlující rytmus bubnů, opakování kroků a gest a radostná atmosféra ve skupině. Rozrušení racionální cenzury umožňuje pustit se v pohybovém a hlasovém projevu pokaždé o něco dále, hlouběji. Podvědomí se otevírá pro přijet í nabízených symbolických vzorců jednotlivých cvičení. Trans snižuje únavu a naopak zvyšuje radost z pohybu. Hovoříme však samozřejmě o stavech mírně změněného vědomí, účastníci jsou schopni se po hodině věnovat dalším činnostem dle svého plánu, přetrvává pouze zvýšená míra aktivace a pozitivní emoční ladění. Specifické transovní tance primitivní exprese většinou nevyužívá.

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, jestli se v primitivní expresi zpívá nebo jinak pracuje s hlasem.
Děkuji za odpověď,
s pozdravem
I. Vodová


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,

v primitivní expresi jsou všechny pohybové sekvence provázeny hlasovou produkcí, která je tvořena citoslovci a slabikami („ššš, dam, ha, ta, sa, dý, ja“), nebo krátkými zpívanými melodiemi („a – mari – jé, a – mari – já, e – ja – lá“). Vokalizace by neměly tvořit součást žádného jazyka a neměly by nést denotativní význam (tedy nepoužívat např. „a-hoj, seš nej, hej rup“). Při vybraných cvičeních si mohou účastníci vytvořit vlastní pohyb i hlasový doprovod, proto je třeba skupinu s touto podmínku seznámit předem nebo v průběhu cvičení. Většinou však vokalizace zadává vedoucí a skupina je opakuje. Vzniká tak dialog mezi terapeutem a sborem, který vzniká hlasovou alternací (terapeut předzpěvuje jednu melodii, sbor mu odpovídá jinou).

Naše kultura příliš nepodporuje hlasový projev při tanci, pro mnoho lidí jsou hlasové projevy nezvyklé, proto je důležité, aby vedoucí neustále členy skupiny k hlasové produkci motivoval.

Děkuji Vám za Váš zájem.

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda ve své práci využíváte práci s dechem. Pokud ano, můžete uvést nějaká konkrétní dechová cvičení?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,

děkuji za Váš zájem.

Ve své práci využívám cvičení pro podporu dechu a aktivizaci či naipak relaxaci.

Níže jsou popsány dvě dechová cvičení:

– Stojíme ve výpadu, váha je na přednožené pokrčené pravé noze, levá noha je natažená vzadu, obě chodidla jsou celou plochou pevně na zemi. Pravá natažená paže je předpažená dlaní nahoru, levá paže je zapažená, dlaň směřuje dolů. S nádechem opisují naše paže velké kruhy (pohyb jako při kraulu naznak), díváme se za pravou paží a těžiště zároveň přesouváme z pravé nohy na levo u. Levá noha se při přesunu váhy pokrčuje v koleni, pravá špička se zvedá do flexe, pata pravé nohy zůstává opřena na zemi. S výdechem dokončujeme kruhy pažemi, vracíme těžiště zpátky na pravou nohu a končíme ve stejné poloze, v jaké jsme začínali. Opakujeme 3x-5x (dle individuální potřeby), pak cvičíme totéž na levou stranu (levá noha začíná vpředu ve výpadu, levá ruka je předpažená dlaní nahoru atd.).

– Nadechneme se, zadržíme dech a razantně poplácáme oběma dlaněmi celé tělo od hlavy až po kotníky. Poté razantně vydechneme se zvukem opřeným o bránici (jako karatisti). Chvíli v tichosti volně dýcháme a pozorujeme děje, které probíhají v těle. Podle potřeby můžeme opakovat.

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
děkuji Vám za odpověď. Mohla byste, prosím, ještě uvést konkrétní techniky, kterými se dá grounding posílit?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, uvádím příklady technik pro podporu groundingu:

– Procházíme se bosky po sále, zaměřujeme pozornost na svá chodidla, vědomě je odvíjíme při chůzi, chodíme velmi pomalu nebo naopak rychle, pohybujeme se s představou chůze v mechu nebo v písku, snažíme se cítit svá chodidla jako široká a stabilní, naše chodidla se mohou potkávat s chodidly jiných lidí, můžeme se chodidly pozdravit.

– Ve vzpřímeném stoji přenášíme váhu ze špiček na paty, na vnější i vnitřní hrany, aniž bychom ukročili, s nádechem zvedáme prsty nohou, s výdechem opět pokládáme.

– Ve stoji spatném, kdy chodidla jsou rovnoběžně u sebe, střídavě zvedáme a zase pokládáme paty, prošlapáváme; chodíme po prostoru po špičkách, po patách, po vnějších i vnitřních hranách.

– Skáčeme na místě, dopadáme měkce na celá chodidla, kolena pruží.

– Protáhneme nárt (propneme špičku a položíme ji na zem, prsty nohou leží opřené na podlaze svou horní stranou, uvědoměle protahujeme nárt, aniž bychom nohu vytáčeli nebo vtáčeli do strany).

– Ve vzpřímeném postoji pokrčíme prsty na nohou a snažíme se takto „vyhrabat důlek v zemi“ za současného zvukového doprovodu, výrazné dechové frekvence a zvyšujícího se úsilí.

– Ve dvojici: jeden si klekne, položí své dlaně na nárty stojícího člověka a opře se do nich svou vahou, poté výměna

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mohla byste mi, prosím, vysvětlit, co je to grounding?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,

děkuji Vám za váš zájem.

Grounding neboli uzemnění má vztah k svalovému napětí a k rytmu našeho pohybu. Člověk je dobře uzemněn, jestliže svalové napětí je adekvátní prováděné činnosti nebo způsobu chování. Ve stresu člověk rychle ztrácí „pevnou půdu pod nohama“. Cílem uzemnění je posílit pocit stability a jistoty. Účastník hodiny terapeutického tance nebo jiné formy bodyterapie je veden k tomu, aby si uvědomoval svá (nejlépe bosá) chodidla jako široká, stabilní a pevná, aby při chůzi rovnoměrně přenášel váhu, vnímal vlastní těžiště a spoléhal se na oporu země. Skrze uzemnění lze vybíjet energii (napětí se převádí do proveditelných pohybů) nebo nabíjet energii (stupňujeme napětí pomocí dynamického odporu vůči zemi). Uzemnění podporují speciální cvičení vycházející např. z bioenergetiky nebo i určitá kvalita hlasu (Lowen, 2002; Vašina, 1999, 2013; Schott-Billmann, 1994).

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
děkuji Vám za odpověď na otázku týkající se složení skupiny v rámci primitivní exprese. Zajímalo by mě, zda jsou i nějaká doporučení týkající se hudebního doprovodu.
S pozdravem
Stanislava Kučerová


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za váš dotaz.
Jako hudební doprovod je používána hra na bubny kongo a/nebo djembe, případně další bicí nástroje. Ideální je živě hraná hudba, která využívá izo-principu, spontánní synchronizace rytmu a tempa hudby s pohyby tanečníků. Ne vždy však máme příležitost spolupracovat s hudebníky. V tom případě využíváme reprodukovanou hudbu. Platí následující pravidla při výběru hudby:
– Doprovod bubnů je v rytmu 2/4 nebo 4/4, v tzv. binárních rytmech. Tyto rytmy jsou považovány za primární, jsou spontánní projekcí našich fyziologických pochodů nebo jiných významných dějů, které mají párovou podobu – bdění a spánek, nádech a výdech, noc a den atd.
– Rytmus by měl být pravidelný a snadno „čitelný“, v hudbě by se neměly objevovat rytmické nepravidelnosti.

– Hudba na nahrávce by neměla být doprovázena zpěvem, výkřiky či vokalizací. (Chceme, aby vokalizovali a zpívali účastníci naší skupiny, kterou vedeme. Pokud by byly vokalizace součástí nahrávky, snižovala by se ve skupině motivace k jejich aktivní produkci.)

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jaké je doporučené složení skupiny účastníků pro primitivní expresi. Je možné užít tento přístup i pro žáky základních škol?
Děkuji za odpověď.
Zdraví Stanislava Kučerová


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Primitivní exprese není pravou skupinovou terapií, protože ve svém prvním plánu nepočítá se skupinovou dynamikou a jejím vývojem. Primitivní exprese je spíše terapií kolektivní, která využívá interpersonálních interakcí.
Počet účastníků se pohybuje od 10 do 30 dle velikosti sálu. Menší počet účastníků než 10 již není vhodný z hlediska snížené dynamiky skupiny, větší než třicetičlenná skupina může ztrácet přehlednost, kompaktnost a atmosféru blízkosti potřebnou pro pocit bezpečí.
Skladba účastníků ve skupině může být velmi různá. Primitivní exprese se provádí v homogenních i heterogenních skupinách (z hlediska pohlaví, věku nebo diagnózy).
 
Dobré zkušenosti jsou s heterogenními skupinami, kde jsou muži i ženy různého věku a mezi intaktní účastníky jsou zařazeni i někteří se specifickými poruchami či obtížemi. Primitivní exprese zapojuje všechny členy skupiny, ale přitom jsou jednotliví členové skupiny při tanci na sobě vzájemně relativně nezávislí. Znamená to, že nikomu nemusí vadit a nevadí, že někdo zrovna neplní úkol přesně podle pokynů nebo že nevykonává taneční sekvence přesně podle předvedeného vzoru. Děti či dospělí se specifickými obtížemi jsou tak součástí skupiny, i když reagují poněkud odlišně. Často toto přirozené neverbální přijetí pro ně znamená významnou emocionální korektivní zkušenost.
 
V homogenních skupinách dětí, adolescentů nebo dospělých z hlediska věku nebo pohlaví nedochází většinou k žádným obtížím. V homogenních skupinách pacientů (čerpám ze svých zkušeností se skupinou mladých psychotiků v remisi) je dobré zapojit zdravé asistenty, aby ve skupině zůstal zachován pozitivní pohybový vzor v dostatečné míře. Přístup je možný modifikovat pro potřeby účastníků různého věku, tedy i pro žáky základních škol.