PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Vážená paní doktorko,
ráda bych se Vás zeptala jaký je Váš názor na online výuku hudební a dramatické výchovy. V současné době je to pro nás aktuální téma i v mateřské škole.
Děkuji.
Šárka Jílková


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezký den,
děkuji za zajímavý aktuální dotaz. Na toto téma se již objevila celá řada názorů (a někdy i připomínek) ze stran pedagogů i laické veřejnosti. Osobně se domnívám, že lze samozřejmě efektivně komunikovat i se žáky a studenty prostřednictvím sociálních sítí a mobilních aplikací, ale to spíše se staršími. U dětí předškolního věku by byla stejně nutná asistence rodičů. Lze například vytvářet videonahrávky (stříhat do koláží, apod.), mohou si vytvářet tzv. deníky umělce. Pro dramatickou výchovu lze využít kreativní přístup k prostředí, ve kterém se děti nacházejí, domýšlení příběhů, manipulaci s rekvizitou (zástupnou, imaginární), apod. Podělím se i o jednu osobní zkušenost.. V současné době u mne studentky oboru Učitelství MŠ plní zápočtové požadavky z klavíru a samy přiznávají, že ač jim byly odborné materiály (skripta online, zaslané partitury) k dispozici, stejně jim chyběly osobní konzultace a pravidelný kontakt s vyučujícím alespoň jednou týdně. Domnívám se, že umělecké předměty právě svou samotnou podstatou, tedy z kontaktní povahy interpretačního umění (hudebního a dramatického) logicky nelze beze zbytku přenést do virtuálního prostředí. Vytratí se totiž to nejpodstatnější, a to je sdílení prožitku v osobní rovině a vzájemná interakce mezi pedagogem a dětmi. To je něco, co nelze zprostředkovat formou elektronickou. Přeji Vám hodně příjemných chvil s dětmi s neopakovatelnou pozitivní atmosférou, ať již při činnostech hudebních, tak tvořivě dramatických.

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
Chtěla jsem se zeptat, jak naučit žáka s LMP při zpěvu správně dýchat ?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Problémy se správným dýcháním při zpěvu nemají jenom žáci s LMP, ale je dost častým jevem i u
žáků intaktních. Když zpívá celá třída, tak se tyto nedostatky většinou ztratí, ale při samostatném
pěveckém projevu vystoupí na povrch. Žák tak může mít pěkný hlas, dobře intonovat, ale nesprávné
dýchání jeho výkon dehonestuje.
Uvedu jeden z možných postupů.
Správné dýchání nacvičujeme s celou třídou. Žáky je třeba upozornit, že při zpěvu se nadechujeme na
pravém místě, abychom „nepřetrhli písničku.“ A to je buď při pomlce, nebo na vhodném místě, které
nebude působit rušivě.
Nejprve se rozcvičíme na dechových hrách, například důkladně a dlouze vdechujeme vůni (přivoníme
ke květince), učíme se zadržovat dech a přednášet jedním dechem čím dál delší veršíky apod.
Text písně přepíšeme na tabuli (nebo promítneme na interaktivní tabuli) a výrazně vyznačíme místa,
ve kterých se mají žáci nadechnout. Opět procvičujeme, nejprve beze zpěvu, jen výraznou deklamací
a dbáme na správné dýchání. Po zvládnutí úkolu, přistoupíme ke zpěvu.
Po skupinovém procvičení, můžeme přistoupit k individuálnímu cvičení. Dbáme přitom, abychom
netlačili na výkon, neupozorňovali na chyby, ale žáka k cvičení spíše vhodně motivovali a chválili za
každý sebemenší pokrok. Aby nedošlo ke ztrátě pozornosti, měla by být cvičení krátkodobá, ale i
několikrát se v průběhu hodiny opakující a to ve variantách skupinové a individuální. Vhodné je využít
také hru a dramatizaci.

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
Můžete mi uvést příklad využití písničky v hodinách řečové výchovy?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. O spojení hudby a řečové výchovy jsem se již zmiňoval v odpovědích
na dřívější dotazy. Písnička může posloužit při skupinové práci v řečové výchově, zejména ve fázi
procvičování a fixace jednotlivých hlásek (zde si ale musíme dát pozor, aby děti hlásky vyskytující se
v textu již byly správně vyvozené), ale také jako prostředek nenásilného, přirozeného procvičování
fonace a správného dýchání. V neposlední řadě může být silným motivačním činitelem.
Jako příklad uvedu říkanku: Foukej, foukej větříčku, kterou lze jednoduše zhudebnit.
1. varianta
a) Děti se rozdělí do dvou skupin. První skupina znázorňuje stromy (koruny stromů utváří z rukou nad
hlavou), druhá skupina bude znázorňovat větříček.
b) Všichni zpívají zhudebněnou říkankou, kterou se naučili v hudební výchově nebo v předcházející
lekci.
c) Dramatizace: Děti ztvárňující větříček foukají do korun stromů, ty se chvějí a hruštičky padají.
Všichni je pak sbírají.
d) skupiny se vymění
2. varianta
a,b) – stejně jako u první varianty.
c) Děti ztvárňující větříček utvoří kroužek, děti, které představují koruny stromů, si stoupnou
doprostřed kroužku.
d) Společný zpěv písně.
e) Rytmizace – děti znázorňující větříček se točí v kruhu (rytmus v nohou), děti uvnitř kruhu
vytleskávají dlaněmi.
f) stejně jako bod c) 1.varianty
g) skupiny se vymění
3. varianta
a,b,c,d,e)- stejně jako u 2. varianty. Pouze u bodu d) zpíváme potichu.
f) Dramatizace: Děti znázorňující větříček jsou v předklonu, hluboce se nadechují nosem a zvedají se,
současně zvedají ruce. Potom pomalu vydechují, za artikulace „fíííí“ jdou opět do předklonu , ruce
opisují kruh (výdech je delší než nádech). Stromy se kymácejí ze strany na stranu: nádech – výdech za
artikulace „ššššš“.
„Protože byl vánek slabý, hruštičky zůstaly na stromě. Musíme přivolat silnější vítr.“
g) skupiny s vymění. Píseň se opakuje, pokaždé se přitom zesiluje zpěv (dáváme pozor, aby děti
nekřičely a nepřepínaly tak hlasivky), stejně tak se zvětšuje intenzita dechových a fonačních cvičení.

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

doporučila byste mi nějakou knihu nebo odkaz, kde bych našla zajímavé náměty pro hudební, výtvarné a dramatické činnosti? Děkuji. Romana W.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Milá Romano,
tematicky zajímavé a inspirativní náměty k propojení hudebních, výtvarných a dramatických aktivit lze nalézt v publikacích “Dívej se, tvoř a povídej” Slavíková V., Slavík J., Eliášová S., Portál 2019 nebo “Čteme si a hrajeme si” Ulrychová I., Taubenhanslová, K. Pansofia. Popř. “Hry pro šest smyslů! s podtitulem kartotéka pro loutkáře a neloutkáře” Budínská, H., NIPOS 2008. Dále mohu doporučit i tituly Aleny Tiché a Mileny Rakové “Zpíváme a hrajeme si s nejmenšími” a “Zpíváme a nasloucháme hudbě” nebo metodické materiály a publikaci prof. Evy Jenčkové “Hudba a pohyb ve škole” věnované nejen na hudebně pohybové výchově, ale obsahující i další podněty pro vlastní tvoření s dětmi s různorodým tematickým zaměřením. Hodně inspirace ve Vaší vlastní tvořivé činnosti přeje Dana N.

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mám na Vás dotaz. Jakým způsobem lze naučit žáky s MP noty?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.

Především bych chtěl podotknout, že v hudební výchově není cílem učit žáky s MP noty. Je sice žádoucí, aby i tito žáci (zejména žáci s LMP) věděli, že pro zápis melodie existuje notová osnova, kde noty představují jednotlivé tóny a navíc lze podle nich rozlišovat i délky trvání tónů, ale ne všichni žáci tyto základy hudební teorie zvládnou. Tím se ovšem nevylučuje pro ně atraktivní formou začlenit do hodin hudební výchovy prvky z hudební nauky. Volíme přitom formu názornou, hravou, pro žáky motivační. Jako příklad uvádím postup ze starší metodiky od Hany Fialové: S prvňáčky za hudbou (vydal KPÚ v Brně, roku 1989).

Dědoušek Kudrna je už starý a proto špatně slyší. Když přišel na návštěvu k sousedům, byl doma jen malý Eda, který chodil po pokoji a učil se zpaměti noty. Rozčiloval se přitom, protože mu to moc nešlo.

„Co to říkáš?“ ptá se nedoslýchavý děda.

Eda odpověděl: „E,G,H,D,F.“
Děda na to: „Že utekl lev?“
Eda: „F,A,C,E“
Děda: „Lidi, zle je!“
Eda: „Pod osnovou D“
Děda : „Je slyšet, jak řve!“
Eda: „ Dole noty G,A,H,C.“
Děda: Chytit ho, to bude práce!“
Eda: „Nad osnovou G,A,H.“
Děda: „Kdo může, ať pomáhá!“

Pomocným (názorným) materiálem k říkance je 5 obrázků notové osnovy, na které jsou zobrazeny uvedené noty. Nejprve odříkává říkanku učitel a ukazuje jednotlivé noty, potom jeho roli převezme žák, případně odříkávají a ukazují spolu. Variantou je magnetická tabule s notovou osnovou a jednotlivé noty jsou zde podle říkanky zavěšovány.

Inspirativní a motivační je při procvičování zařazování hudebních hádanek. Například:
Evičko, co je to?
Má hlavičku, má nožičku,
vylezla si po žebříčku.
Na poslední příčce stojí
a přece se nic nebojí!
C D E F G A H C,
nešlo jí to jen tak hladce!
Uf. f, f si odfukuje,
hádanka se prozrazuje.
Kdo to ví? Kdo to zná?
Ví to Ota: to je nota, žebříček je osnova.
Poslední je pátá linka,
nota ? tam ráda spinká.
Pro větší názornost lze využít při nácviku i tzv.“ intonační tabuli“ (žák vnímá noty nejen zrakem, ale i sluchem).

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, zajímal by mě Váš názor, zda i v současné době by měl být u žáků s MP kladen důraz na navýšený počet hodin vzdělávací oblasti Člověk a svět práce např. nad hudební či výtvarnou výchovou?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz. U žáků s LMP byl v historickém kontextu z pohledu vzdělávání vždy kladen zvýšený důraz na vzdělávací oblast Člověk a svět práce. Bylo to z důvodů dalšího profesního uplatnění těchto žáků. Proto i v Rámcovém učebním plánu (dále jen RUP) RVP ZV, přílohy LMP činila minimální časová dotace na 1. stupni 15 hodin a na 2. stupni dokonce 20 hodin. Oproti tomu vzdělávací oblast Umění a kultura, kam spadá hudební a výtvarná výchova měla minimální časovou dotaci na l. stupni 10 hodin, na 2. stupni dokonce o 2 hodiny méně, tedy 8 hodin. Tuto časovou dotaci šlo samozřejmě posílit (a v mnoha ohledech se tak stalo) ve školních vzdělávacích programech z disponibilní časové dotace. Se zrušením Přílohy LMP došlo i ke změně v minimálních časových dotacích uvedených vzdělávacích oblastí. RUP přílohy LMP byl nahrazen RUP RVP ZV. Dramaticky se tak snížila minimální časová dotace ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a to na 1. stupni na 5 hodin a na 2. stupni na 3 hodiny. Naopak vzdělávací oblast Umění a kultura posílila na 1. stupni na 12 hodin a na 2. stupni na 10 hodin. Tedy o 2 hodiny na každém stupni. Z toho vyplývá, že je nutné v ŠVP u žáků s LMP posilovat zejména hodiny vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (a to ať už z disponibilní časové dotace, či na úkor jiných vzdělávacích oblastí – např, dalšího cizího jazyka), aby byl naplněn cíl dalšího profesního zařazení absolventů ZŠ s LMP (a jejich následná socializace – tedy uplatnění na trhu práce). Co se týká hudební výchovy, podle RVP ZV: „ Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy.“ Specifikum hudební výchovy u žáků s LMP je také v tom, že většinou přesahuje rámec svého vzdělávacího oboru a prvky hudební výchovy prolínají celým vzdělávacím procesem. Jinými slovy není svázaná jen do hodin daných pro její realizaci v učebním plánu ŠVP (velký význam má např. při realizaci řečové výchovy, tělesné výchovy, ale i jazyku a jazykové komunikaci apod.). Takže obě vzdělávací oblasti mají svůj význam při vzdělávání žáků s LMP, přičemž akcent je kladen na vzdělávací oblast Člověk a svět práce, ale neznamená to, že by vzdělávací oblast Umění a kultura, kde patří hudební výchova, měla zůstat stranou. I zde jsou možnosti posílení její minimální časové dotace v učebním plánu ŠVP. Navíc při plánování vzdělávacího procesu se počítá s jejím přesahem do jiných vzdělávacích oborů, a také jiných vyučovacích forem, jako jsou např. výchovné koncerty, návštěva hudební produkce, festivaly apod.

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mám na Vás dotaz. Je možné v rámci distančního vzdělávání pro žáky s MP učit i hudební výchovu? Děkuji.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz. Mimořádná opatření vlády kvůli Covid-19 v rámci kterých došlo k uzavření škol v ČR, se dotkla i škol zřízených podle §16, odst. 9 ŠZ pro žáky s mentálním postižením. Stejně jako u běžných škol i pro tyto školy nastala specifická situace, vzdělávat své žáky na dálku z domácího prostředí. I když ministerstvo školství doporučovalo, aby se ve vzdělávání preferovalo především základní učivo základních předmětů, domnívám se, že u žáků s MP má hudební výchova natolik specifické postavení, že i byť pro radost a atmosféru, kterou navozuje třeba obyčejná písnička, je dobré, aby byla součástí vzdělávací nabídky. Mám informace od kolegyň, které hudební výchovu učí, že tomu skutečně tak je a že zařadily i hudební výchovu do distančního vzdělávání žáků s MP. Formy realizace byly různé. Využívaly PC, tablet, či mobilní telefon. Výuka probíhala buď on-line nebo i off-line pomocí aplikací Skype, Messenger, WhatsAPP, Microsoft Teams apod. Většinou šlo o motivaci písničkou, opakování písniček již naučených, či nácvik nové písně. Podpůrným materiálem byly pracovní listy, které paní učitelky vytvářely a pak je prezentovaly v rámci off-line systému, či s nimi pracovaly s žáky on-line. Při výuce off-line byla prezentována i videa, které paní učitelky natočily. Určitým úskalím při distančním vzdělávání je nejen vybavení kvalitní výpočetní technikou a to na obou stranách (školy i rodiny), ale také stupeň ICT gramotnosti. Průlomovým zjištěním (i pro speciální pedagogiku) je fakt, že i žáky s MP lze za určitých podmínek vzdělávat distanční formou. Toto zjištění má do budoucna praktické využití např. při vzdělávání žáků dlouhodobě nemocných, či dětí vzdělávaných podle §34b ŠZ (Individuální vzdělá vání dítěte), či §41 ŠZ (Individuální vzdělávání žáka).

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Hezký den,
jsem studentkou pedagogické fakulty UJEP (obor HV JO) a chtěla jsem se informovat, zda je možné zúčastnit se některé hudební exkurze pořádané Vaší katedrou? Děkuji za odpověď. Sara T.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
samozřejmě to možné je. Jen vzhledem k současné situaci a nastalým okolnostem budou patrně muset být tyto akce realizovány v omezeném počtu účastníků. Původně plánované hudebně didaktické exkurze (např. na Státní konzervatoř Teplice nebo ZŠ Žalhostice) jsme byli nuceni přesunout na druhou polovinu června 2020. Stejně tak se odložil hudební workshop a odborná přednáška na ZŠ Trmice, která by měla být součástí projektu PF UJEP “Učíme se učit spolu”. Doporučila bych Vám napsat přímo na mou pracovní emailovou adresu (dana.novotna@ujep.cz) ideálně koncem května, kdy by již mělo být vše jasnější a domluvíme podrobnosti.
Přeji hlavně pevné zdraví a příjemné jarní dny.

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, paní doktorko,
absolvovala jsem u Vás v rámci kombinovaného studia na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem semináře zaměřené na propojení hudební a dramatické výchovy. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné se s Vámi setkat i v rámci nějakých dalších podobných kurzů.
Předem děkuji za odpověď. K.N.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezký den, paní kolegyně,
děkuji za Váš zájem. Samozřejmě, že je to možné. Jednorázové kurzy nabízí např. Národní institut dalšího vzdělávání (v současné době NÚP) v Ústí nad Labem jako součást dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Někdy jsou semináře součástí dlouhodobějších projektů. Mohu Vám nabídnout i letní kurz naší Katedry výchov uměním PF UJEP, který je obvykle pořádán na začátku července v Prachaticích nebo ve druhé polovině srpna ve Svoru, jehož součástí jsou právě i hudebně dramatické aktivity. Patrně bude nejlepší, když se v případě Vašeho zájmu obrátíte aktuálně přímo na můj pracovní email dana.novotna@ujep.cz.

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
již řadu let pracuji s dětmi předškolního věku a poslední dobou se čím dál častěji setkávám s problémy týkající se řečové a hlasové výchovy (nejen u malých dvouletých) dětí. Chtěla jsem se zeptat, zda by bylo možné v této souvislosti využít i prvky orofaciální stimulace a jakým způsobem?
Děkuji Vám za odpověď. JK-P.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Vážená paní kolegyně,
určitě ano, ačkoli je orofaciální stimulace primárně obvykle součástí speciálně pedagogické a ergoterapeutické praxe. Někdy se setkáme i s pojmem orofaciální terapie, která propojuje prvky logopedické s pohledem fyzioterapeutickým (bývá využívána u dětí s mozkovou obrnou, mentálním postižením nebo autismem). Spočívá v aktivaci svalstva prostřednictvím jemných masážích svalů kolem úst, tváří, čela a celého obličeje. Dochází tak k uvolnění míst, kde je velké napětí a naopak se snažíme stimulovat místa, kde je svalové napětí snížené. V rámci hlasové výchovy se lze zaměřit na úpravu tónu v obličeji a ústech. Prvky orofaciální stimulace můžeme zařadit i v rámci běžných činností v MŠ – posadit se s dětmi do kruhu a provádět jemnou masáž obličeje prsty, nafukování tváří, praskání “bublin”, pohyby jazyka, vibrace rtů, semknutí rtů do různých tvarů, apod. Pro větší názornost lze využít fotografie nebo piktogramy. Lze spojit i s vyluzováním konkrétního zvuku či tónu současně s prováděním dechových nebo artikulačních cvičení. Děti se tak přirozeně naučí koordinovat pohyby mimických svalů, uvědomí si jejich zapojení, sladit je se společným rytmem celé skupiny. Zároveň přinášejí tyto aktivity i možnost uvolnění a relaxace (tiché masírování a stimulaci můžeme doplnit pomalou relaxační hudbou). Tato cvičení lze praktikovat i u starších dětí v mateřské škole. Je to jednoduchá a zábavná forma přípravy na další hudební činnosti. Přeji hodně úspěchů v pedagogické praxi.