Únava hlasu

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) – hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
poslední dobou mám velmi unavený hlas. Často mi také přeskakuje do vyšší polohy, na což jsem nebyla během svého působení na ZŠ zvyklá (učím přes třicet let). Poradila byste mi, jak s tím pracovat a zda je možné to nějak vědomě ovlivnit? Předem děkuji. Helena P.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
paní kolegyně, děkuji za velmi podnětný dotaz. Hlasová únava a celkové opotřebení hlasu se netýká jen pedagogů, ale většiny hlasových profesionálů (herců, moderátorů, apod.). Velkým problémem u řady učitelů ovšem je, je že svůj hlas prakticky permanentně zatěžují v hlučném prostředí. Dochází k setrvalému přepínání hlasu a zapojování jiných svalových skupin, zároveň se tento špatný hlasový návyk fixuje a stává se z něj zlozvyk. Je to vlastně začarovaný kruh. Rozhodně by se chtělo vyvarovat křičení a forzírování, nemluvit v tenzi a v rozčilení, nepoužívat tzv. “vyšší učitelský hlas”. Mluvit ideálně ve stoje, neboť se Vám bude mnohem lépe dýchat. Hledat cestu k uvolnění stažených svalů (zejména v oblasti krční páteře a beder), více se soustředit na klidný nádech a prodloužený výdech, zapojení bránice a také hospodárné nakládání s dechem. Náš hlas odráží přirozeně to, co a jak se cítíme, náš emoční stav a vypětí organismu. Ideální by bylo mluvit klidně, v přirozené hlasové poloze. Vyzkoušejte dechová a hlasová cvičení na uvolnění (brumendo, od nejvyššího po nejnižší tón – spolu s pohybem paží od vzpažení do předklonu, využití hlásek “gouuu”, “houuu”, slovní spojení “ouvex mauglí”, apod. – doporučuji knihy Aleny Tiché nebo Libuše Válkové, inspirativní cvičení lze nalézt i v publikaci Coblenzer, Muhar: Dech a hlas. Návod k dobré mluvě). Vaší snahou by mělo být nalézt příjemný pocit svalové vyváženosti (nemluvit v tenzi, ve stresu), uvolnit ramena a zátylek. Ideálně prostřednictvím dechu si vytvořit v sobě podmínky k navození tělesné i duševní harmonie (zejména klidného prohloubeného dechu). Veškeré tóny (i mluveného projevu) by měly být opřeny o bránici – lze využít i měkké poskoky, kdy “vyklepeme” z těla napětí, doprovázíme konsonanty a vokály (jojojo, jajaja, apod.). Základ tvoří práce s dechem a nalezení větší psychické pohody a vnitřní jistoty. Je to samozřejmě otázka času a někdy je tím nejlepším pomocníkem hlasový klid. Pokud by hlasová únava přetrvávala dlouhodobě, doporučovala bych absolvovat foniatrické vyšetření (případné vyloučení závažnějších problémů). Přeji hodně štěstí. DN.